Technická analýza (TA), často označovaná jako tvorba grafů, je druh analýzy, jejímž cílem je předpovídat budoucí chování trhu na základě předchozích cenových a objemových údajů. Přístup TA se hojně uplatňuje u akcií a dalších aktiv na tradičních finančních trzích, ale je také nedílnou součástí obchodování s digitálními měnami na trhu kryptoměn.
Na rozdíl od fundamentální analýzy (FA), která bere v úvahu více faktorů souvisejících s cenou aktiva, se TA zaměřuje výhradně na historickou cenovou akci. Proto se využívá jako nástroj ke zkoumání cenových výkyvů aktiva a objemových dat a mnoho obchodníků ji využívá ve snaze identifikovat trendy a příznivé obchodní příležitosti.
Zatímco primitivní formy technické analýzy se objevily už v 17. století v Amsterdamu a v 18. století v Japonsku, moderní TA se často odvozuje od práce Charlese Dowa. Finanční novinář a zakladatel deníku The Wall Street Journal si Dow jako jeden z prvních všiml, že jednotlivá aktiva a trhy se často pohybují v trendech, které lze rozčlenit a zkoumat. Z jeho práce později vznikla Dowova teorie, která podnítila další vývoj technické analýzy.
V počátečních fázích byl základní přístup k technické analýze založen na ručně vytvořených tabulkách a ručních výpočtech, ale s rozvojem technologií a moderní výpočetní techniky se technická analýza rozšířila a nyní je důležitým nástrojem pro mnoho investorů a obchodníků.
Jak funguje technická analýza?
Jak již bylo zmíněno, TA je v podstatě studium současných a předchozích cen aktiv. Hlavním základním předpokladem technické analýzy je, že kolísání ceny aktiva není náhodné a obecně se v průběhu času vyvíjí do identifikovatelných trendů.
Podstatou TA je analýza tržních sil nabídky a poptávky, které jsou vyjádřením celkového tržního sentimentu. Jinými slovy, cena aktiva je odrazem protichůdných prodejních a nákupních sil, přičemž tyto síly úzce souvisejí s emocemi obchodníků a investorů (v podstatě se jedná o strach a chamtivost).
Za zmínku stojí, že TA je považována za spolehlivější a účinnější na trzích, které fungují za normálních podmínek, s vysokým objemem a likviditou. Trhy s vysokým objemem jsou méně náchylné k manipulaci s cenami a abnormálním vnějším vlivům, které by mohly vytvářet falešné signály a učinit TA nepoužitelnou.
Aby mohli obchodníci zkoumat ceny a případně rozpoznat příznivé příležitosti, využívají různé nástroje pro tvorbu grafů známé jako indikátory. Indikátory technické analýzy mohou obchodníkům pomoci identifikovat stávající trendy a také poskytnout zasvěcené informace o trendech, které se mohou objevit v budoucnu. Vzhledem k tomu, že indikátory TA jsou se mohou mýlit, někteří obchodníci využívají více indikátorů jako způsob, jak snížit rizika.
Běžné ukazatele TA
Obchodníci, kteří používají TA, obvykle používají různé ukazatele a metriky, aby se pokusili určit tržní trendy na základě grafů a historické cenové akce. Mezi četnými ukazateli technické analýzy jsou jedním z nejpoužívanějších a nejznámějších příkladů jednoduché klouzavé průměry (SMA). Jak název napovídá, SMA se vypočítává na základě uzavíracích cen aktiva ve stanoveném časovém období. Exponenciální klouzavý průměr (EMA) je modifikovaná verze SMA, která zohledňuje nedávné uzavírací ceny více než ty starší.
Dalším běžně používaným ukazatelem je index relativní síly (RSI), který patří do skupiny ukazatelů známých jako oscilátory. Na rozdíl od jednoduchých klouzavých průměrů, které jednoduše sledují změny cen v čase, oscilátory aplikují na cenová data matematické vzorce a následně vytvářejí hodnoty, které spadají do předem definovaných rozsahů. V případě RSI se tento rozsah pohybuje od 0 do 100.
Ukazatel Bollingerova pásma (BB) je dalším typem oscilátoru, který je mezi obchodníky poměrně oblíbený. Ukazatel BB se skládá ze dvou postranních pásem, která obtékají čáru klouzavého průměru. Používá se k odhalení potenciálních překoupených a přeprodaných tržních podmínek a také k měření volatility trhu.
Kromě základních a jednodušších nástrojů technické analýzy existují i ukazatele, které se při získávání údajů spoléhají na jiné ukazatele. Například stochastický RSI se vypočítá použitím matematického vzorce na běžný RSI. Dalším oblíbeným příkladem je ukazatel sbíhavosti a rozbíhavosti klouzavých průměrů (MACD). MACD se generuje odečtením dvou průměrů EMA a vytvořením hlavní čáry (čára MACD). Z první čáry se pak vytvoří další EMA, čímž vznikne druhá čára (tzv. signální čára). Kromě toho existuje histogram MACD, který se vypočítá na základě rozdílů mezi těmito dvěma čarami.
Obchodní signály
Ukazatele jsou užitečné pro identifikaci obecných trendů, ale lze je použít i k určení potenciálních vstupních a výstupních bodů (nákupní nebo prodejní signály). Tyto signály mohou být generovány, když v grafu ukazatele nastanou konkrétní události. Například když ukazatel RSI vykáže hodnotu 70 nebo více, může to naznačovat, že trh pracuje v podmínkách překoupenosti. Stejná logika platí, když ukazatel RSI klesne na 30 nebo méně, což je obecně vnímáno jako signál přeprodaných tržních podmínek.
Jak již bylo řečeno, obchodní signály poskytované technickou analýzou nejsou vždy přesné a ukazatele TA vytvářejí značné množství šumu (falešných signálů). To se týká zejména trhů s kryptoměnami, které jsou mnohem menší než tradiční trhy, a proto jsou volatilnější.
Kritika
Ačkoli se TA hojně používá na nejrůznějších trzích, mnozí odborníci ji považují za kontroverzní a nespolehlivou metodu a často ji označují za „sebenaplňující se proroctví“. Takovým termínem se označují události, které se stanou jen proto, že velký počet lidí předpokládal, že se stanou.
Kritici tvrdí, že pokud se v kontextu finančních trhů velké množství obchodníků a investorů spoléhá na stejné typy ukazatelů, jako jsou čáry podpory nebo rezistence, zvyšuje se pravděpodobnost, že tyto ukazatele budou fungovat.
Na druhou stranu mnozí zastánci TA tvrdí, že každý analytik má určitý způsob analýzy grafů a používá mnoho dostupných ukazatelů. To by znamenalo, že je prakticky nemožné, aby velké množství obchodníků používalo stejnou konkrétní strategii.
Fundamentální analýza vs. technická analýza
Hlavním předpokladem technické analýzy je, že tržní ceny již odrážejí všechny základní faktory související s daným aktivem. Na rozdíl od přístupu TA, který se zaměřuje především na historické údaje o cenách a objemech (tržní grafy), však fundamentální analýza (FA) uplatňuje širší strategii zkoumání, která klade větší důraz na kvalitativní faktory.
Fundamentální analýza zohledňuje, že budoucí výkonnost aktiva závisí na mnohem více faktorech než jen na historických údajích. FA je v podstatě metoda, která se používá k odhadu vnitřní hodnoty společnosti, podniku nebo aktiva na základě široké škály mikro- a makroekonomických podmínek, jako je management a pověst společnosti, konkurence na trhu, míra růstu a stav odvětví.
Proto se můžeme domnívat, že na rozdíl od TA, která se používá především jako nástroj pro předpovídání cenové akce a chování trhu, je FA metodou pro určení, zda je aktivum nadhodnocené či nikoliv, a to podle jeho kontextu a potenciálu. Zatímco technickou analýzu využívají převážně krátkodobí obchodníci, fundamentální analýze dávají přednost spíše manažeři fondů a dlouhodobí investoři.
Významnou výhodou technické analýzy je skutečnost, že se opírá o kvantitativní údaje. Jako taková poskytuje rámec pro objektivní zkoumání cenové historie, čímž eliminuje některé dohady, které jsou spojeny s kvalitativnějším přístupem fundamentální analýzy.
Přestože se však TA zabývá empirickými údaji, je stále ovlivněna osobní předpojaktostí a subjektivitou. Například obchodník, který je silně náchylný k tomu, aby dospěl k určitému závěru o aktivu, bude pravděpodobně schopen manipulovat se svými nástroji TA tak, aby podpořil své předsudky a odrážel své zažité představy, a v mnoha případech se tak děje bez jeho vědomí. Kromě toho může technická analýza selhávat i v obdobích, kdy trhy nepředstavují jasný vzorec nebo trend.
Závěrem
Kromě kritiky a dlouhotrvající kontroverzní debaty o tom, která metoda je lepší, mnozí považují za racionálnější volbu kombinaci obou přístupů TA a FA. Zatímco FA se obvykle vztahuje k dlouhodobým investičním strategiím, TA může poskytnout zasvěcené informace o krátkodobých tržních podmínkách, což může být užitečné jak pro obchodníky, tak pro investory (například při snaze určit výhodné vstupní a výstupní body).