Psychologie tržních cyklů
Obsah
Co je tržní psychologie?
Jak se mění emoce během tržních cyklů?
Jak investoři tržní psychologii využívají?
Technická analýza a tržní psychologie
Bitcoin a tržní psychologie
Kognitivní zkreslení
Závěrem
Psychologie tržních cyklů
DomůČlánky
Psychologie tržních cyklů

Psychologie tržních cyklů

Začátečníci
Zveřejněno Oct 14, 2019Aktualizováno Jan 6, 2022
7m

Co je tržní psychologie?

Tržní psychologie je představa, podle které pohyby na trhu reflektují emoční stav účastníků (a jsou jím ovlivňovány). Je to jedno z hlavních témat behaviorální ekonomie – mezioborové disciplíny, která zkoumá různé faktory předcházející ekonomickým rozhodnutím.

Mnozí věří, že hlavní hybnou silou změn na finančních trzích jsou emoce a že k takzvaným psychologickým tržním cyklům dochází kvůli kolísajícímu sentimentu investorů.

Stručně řečeno, tržní sentiment se dá popsat jako to, co si investoři a obchodníci celkově myslí o cenové akci daného aktiva. Když je tržní sentiment pozitivní a ceny souvisle stoupají, říká se tomu býčí trend (nebo taky býčí trh). Opakem je medvědí trh, kdy ceny souvisle klesají.

Takže sentiment je tvořen názory a dojmy jednotlivých obchodníků a investorů působících na finančním trhu. Dá se na něj nahlížet i jako na průměr celkového dojmu všech účastníků trhu. 

Ale stejně jako v každé jiné skupině, ani tady není jediný názor zcela dominantní. Cena aktiva se podle teorií tržní psychologie neustále mění v reakci na celkový trží sentiment, který je také dynamický. Jinak by bylo provedení úspěšného obchodu mnohem obtížnější. 

V praxi to vypadá tak, že když trh stoupá, je tomu tak nejspíš díky zlepšujícímu se postoji a důvěře mezi obchodníky. Pozitivní tržní sentiment způsobuje zvýšení poptávky a snížení nabídky. Zvýšená poptávka může vést k ještě silnějšímu postoji. Obdobně silný klesající trend má tendenci vytvářet negativní sentiment, který snižuje poptávku a zvyšuje nabídku.

 

Jak se mění emoce během tržních cyklů?

Vzestupný trend

Všechny trhy procházejí cykly expanze a kontrakce. Když je trh ve fázi expanze (býčí trh), působí na něm optimistická atmosféra plná víry a chamtivosti. To jsou obvykle hlavní emoce, které vedou k výrazné nákupní činnosti.

Během tržních cyklů je celkem běžné vidět jakýsi cyklický nebo retroaktivní účinek. Například když jdou ceny nahoru, zvyšuje se i pozitivita sentimentu, která vede k ještě větší pozitivitě tlačící trh ještě výš.

Někdy může velká chamtivost a víra předběhnout trh tak moc, že se vytvoří finanční bublina. V takové situaci se mnoho investorů začne chovat iracionálně, ztratí přehled o skutečné hodnotě a začnou nakupovat aktivum jen proto, že věří, že trh bude dál růst. 

Jsou chamtiví a přeceňují dynamiku trhu v naději, že na tom vydělají. Cena se vyšponuje příliš vysoko a vytvoří lokální vrchol. Ten se obecně považuje za bod maximálního finančního rizika.

V některých případech se trh bude s postupným odprodejem aktiv chvíli pohybovat do strany. Tomuto se také říká distribuční fáze. Některé cykly ale nemají jasnou distribuční fázi a brzo po dosažení vrcholu začne klesající trend.

Klesající trend

Když se trh začne otáčet opačným směrem, euforická nálada se může rychle proměnit v sebeuspokojení, protože mnoho obchodníků odmítá uvěřit, že je vzestupný trend u konce. Když ceny dál klesají, tržní sentiment se rychle mění směrem k negativní straně. Tuto změnu často doprovází úzkost, popírání a panika.

V této souvislosti můžeme popsat úzkost jako okamžik, kdy investoři začnou pochybovat o tom, proč cena klesá, což brzy vede k fázi popírání. Fázi popírání často charakterizuje odmítavý postoj. Mnoho investorů trvá na tom, že své ztrátové pozice bude držet buď proto, že je příliš pozdě na to je prodat, nebo proto, že věří, že se trh brzy zotaví.

Ale čím hlouběji se ceny propadají, tím víc prodejní vlna sílí. V tuto chvíli strach a panika často vedou k něčemu, čemu se říká kapitulace trhu – když držitelé prodají svá aktiva blízko k lokálnímu dnu.
Klesající trend se nakonec vzhledem k snižující se volatilitě a stabilizaci trhu zastaví. Obvykle se trh chvíli pohybuje do strany, než na něm opět zavládne naděje a optimismus. Tomuto pohybu do strany se také říká akumulační fáze.

 

Jak investoři tržní psychologii využívají?

Za předpokladu, že teorie tržní psychologie je platná, může její pochopení obchodníkovi pomoci vstupovat do pozic a vystupovat z nich v příznivější dobu. Obecný postoj trhu je kontraproduktivní: okamžik největší finanční příležitosti (pro kupujícího) obvykle nastává, když je většina lidí beznadějná a trh je velmi nízko. Naproti tomu okamžik největšího finančního rizika obvykle nastává, když je většina účastníků trhu v euforii a přehnaně sebevědomá.

Proto se někteří obchodníci a investoři snaží sentiment trhu číst a rozpoznávat různé fáze jeho psychologických cyklů. V ideálním případě by tuto informaci použili k nákupu, když trh ovládá panika (nižší ceny), a k prodeji, když trh ovládá chamtivost (vyšší ceny). V praxi je ale rozpoznávání těchto optimálních bodů jen zřídkakdy snadné. To, co se může zdát jako lokální dno (hranice podpory), nemusí vydržet a může vést k ještě nižšímu dnu.

 

Technická analýza a tržní psychologie

Ohlédnout se zpátky za tržními cykly a rozpoznat, jak se celková psychologie změnila, je snadné. Na analýze historických dat je zřejmé, jaká rozhodnutí by byla nejvýnosnější.

Pochopit, jak se trh mění za chodu, je ale mnohem obtížnější. A předvídat, co se bude dít dál, je ještě komplikovanější. Mnoho investorů se pokouší předvídat, jakým směrem se trh vydá, pomocí technické analýzy (TA).
V jistém smyslu se dá říct, že ukazatele TA jsou nástroje, které je možné použít k měření psychologického stavu na trhu. Třeba takový ukazatel indexu relativní síly (RSI) může naznačovat, kdy je aktivum kvůli silnému pozitivnímu tržnímu sentimentu (například nadměrné chamtivosti) překoupené.
Dalším příkladem ukazatele, který je možné použít k rozpoznání různých psychologických fází tržního cyklu, je MACD. Stručně řečeno, vztah mezi jeho liniemi naznačuje, kdy se mění dynamika trhu (například kdy kupní síla slábne).

 

Bitcoin a tržní psychologie

Bitcoinový býčí trh z roku 2017 je jasným příkladem toho, jak tržní psychologie ovlivňuje ceny a naopak. Od ledna do prosince vystoupal bitcoin z asi 900 USD na svoje tehdejší maximum ve výši 20 000 USD. Během tohoto růstu byl tržní sentiment čím dál pozitivnější. Bitcoin získal tisíce nových investorů, kteří byli v euforii z býčího trhu. FOMO, nadměrný optimismus a chamtivost rychle tlačily ceny vzhůru – dokud se nezastavily.
K obrácení trendu došlo koncem roku 2017 a začátkem roku 2018. Následující korekce způsobila mnoha pozdějším kupujícím výrazné ztráty. I když už byl klesající trend jasně daný, mnoho lidí dál kvůli falešné důvěře a samolibosti trvalo na HODLování
O pár měsíců později byl tržní sentiment velmi záporný a důvěra investorů spadla na absolutní dno. Mnoho lidí, kteří nakoupili blízko vrcholu, donutily FUD a panika prodat Bitcoin blízko dna, a tím utrpěli velké ztráty. Některé lidi Bitcoin naprosto zklamal, i když jeho technologie je v podstatě pořád stejná, a dokonce se ve skutečnosti neustále zlepšuje.

 

Kognitivní zkreslení

Kognitivní zkreslení jsou běžné vzorce myšlení, které často lidi vedou k iracionálním rozhodnutím. Tyto vzorce mohou ovlivnit jak jednotlivé obchodníky, tak i celý trh. Mezi běžné příklady patří:

  • Konfirmační zkreslení: tendence nadhodnocovat informace, které potvrzují naše přesvědčení, a ignorovat nebo odmítat informace, kterou jsou s nimi v rozporu. Investoři mohou například v býčím trhu klást větší důraz na pozitivní zprávy a ignorovat ty špatné nebo ignorovat známky toho, že se tržní trend brzy otočí.
  • Averze ke ztrátě: běžná tendence lidí obávat se ztrát víc, než si pak užívají výnosy, i když je výnos podobný nebo vyšší. Jinými slovy je bolest ze ztráty obvykle negativnější než radost z výnosu. Z tohoto důvodu mohou obchodníci propásnout dobré příležitosti nebo prodat v panice svoje aktiva v období tržní kapitulace.
  • Majetnický efekt: tendence lidí nadhodnocovat věci, které vlastní, jen proto, že je vlastní. Například investor, který vlastní peněženku s nějakou kryptoměnou, bude s větší pravděpodobností věřit, že má nějakou hodnotu, než někdo, kdo ji vůbec nevlastní.

 

Závěrem

Většina obchodníků a investorů souhlasí, že psychologie má na tržní ceny a cykly nějaký vliv. Přestože jsou psychologické tržní cykly dobře známé, není vždy snadné se s nimi vyrovnat. I zkušení obchodníci měli vždy problém oddělit svůj postoj od celkového tržního sentimentu – od holandské tulipánové horečky ze 17. století až po internetovou bublinu z 90. let. Investoři čelí obtížnému úkolu pochopit nejen psychologii trhu, ale i vlastní psychologii a to, jak ovlivňuje jejich rozhodování.