Tulipánová horečka je mnohými považována za první zaznamenanou finanční bublinu, ke které údajně došlo v 17. století. Než začneme diskutovat o tom, jestli byla tulipánová horečka skutečně finanční bublinou, projdeme si nejběžnější narativy, které ji za skutečnou bublinu považují.
Bublina tulipánové horečky
Tulipánová horečka se odehrála v Nizozemsku v době nizozemského zlatého věku. Díky rostoucímu mezinárodnímu obchodu a rozsáhlým obchodním operacím měla tato země tehdy celosvětově nejvyšší příjem na obyvatele.
Hospodářský rozmach pomohl mnoha lidem dosáhnout bohatství a prosperity, což následně podpořilo trh s luxusním zbožím. V této souvislosti byly jedním z nejžádanějších artiklů tulipány, zejména ty, které byly zmutované, aby byly ještě úchvatnější než běžné květiny. Tyto jedinečné květiny se od ostatních dostupných možností výrazně lišily, takže se jimi chtěl každý kvůli jejich neobvyklým barvám a vzorům pochlubit.
V závislosti na odrůdě mohla cena jedné květiny snadno přesáhnout příjem kvalifikovaného dělníka nebo dokonce hodnotu domu. Vytvoření futures kontraktů ceny ještě zvýšilo, protože květiny nemusely fyzicky měnit majitele. Říká se, že tento trh ovlivnil také dýmějový mor, který u lidí způsobil sklon k vyššímu investičnímu riziku.
Ale vzhledem k tomu, že květiny pěstovalo stále více zemědělců, jejich nabídka nakonec dosáhla příliš vysokých hodnot a trh s tulipány dosáhl v únoru 1637 svého vrcholu. Poté došlo k náhlému nedostatku kupců a po neúspěšné aukci tulipánů v Harlemu se velmi rychle rozšířil strach a panika, což během několika málo dní způsobilo splasknutí bubliny.
Historici nedokáží s jistotu říct, jestli v důsledku tulipánové horečky skutečně došlo k nějakým bankrotům, protože finanční záznamy z tohoto období jsou vzácné, ale tento pád určitě způsobil investorům, kteří drželi tulipánové kontrakty, značné ztráty. Co to má ale společného s Bitcoinem?
Tulipánová horečka vs. Bitcoin
Tulipánová horečka je mnohými považována za ukázkový příklad splasknutí bubliny. Lidé ji s oblibou popisují jako zářný příklad chamtivosti a vlny humbuku, která vyhnala cenu tulipánů vysoko nad rozumnou úroveň. Zatímco chytří lidé začali vystupovat včas, opozdilci po začátku volného pádu panicky prodávali, a mnozí investoři a poskytovatelé služeb kvůli tomu přišli o spoustu peněz.
Poměrně často slýcháme, že Bitcoin je dalším příkladem finanční bubliny. Spojení tulipánové horečky a Bitcoinu ale nezohledňuje rozdílné třídy aktiv ani tržní okolnosti. Naše současné finanční prostředí je zcela odlišné a nachází se v něm mnohem víc hráčů než na tulipánových trzích v 17. století. Kryptoměnové trhy se navíc značně liší i od tradičních trhů.
Hlavní rozdíly
Jedním z největších rozdílů mezi tulipány a bitcoiny je potenciál fungovat jako uchovatel hodnoty. Tulipány měly omezenou životnost a pouhým pohledem na cibulku bylo téměř nemožné určit přesnou odrůdu nebo vzhled květu. Obchodníci je museli zasadit a doufat, že jim vyroste přesně ten typ, do kterého investovali, zejména pokud zaplatili za jednu ze vzácných barev. Pokud navíc chtěli tulipány přemístit, potřebovali způsob, jak je bezpečně dopravit na místo určení a zaplatit všechny související náklady. Tulipány byly k platbám nevhodné i proto, že je nebylo možné rozdělit na menší části, protože by to rostliny s největší pravděpodobností zahubilo. Také bylo obtížné je chránit, protože květiny mohly být snadno ukradeny z polí nebo ze stánku na trhu.
Bitcoin je naopak digitální a je možné ho převádět v rámci globální peer-to-peer sítě. Jedná se o digitální měnu, která je zabezpečena kryptografickými technikami, takže je vysoce odolná proti podvodům. Bitcoin není možné zkopírovat ani zničit a snadno ho rozdělíte na mnoho menších jednotek. Navíc je poměrně vzácný, jeho nabídka je omezena na 21 milionů coinů. Je pravda, že digitální svět kryptoměn představuje určitá rizika, ale při dodržování obecných bezpečnostních zásad zůstanou vaše prostředky pravděpodobně v bezpečí.
Byla tulipánová horečka skutečnou bublinou?
Ekonom Earl A. Thompson publikoval v roce 2006 článek s názvem „The Tulipmania: Fact or artifact?“ (Tulipánová horečka: fakt nebo výmysl?), ve kterém se zabývá tím, že tulipánová mánie nesouvisela s tržní horečkou, ale s implicitní konverzí tulipánových futures kontraktů, ze strany vlády, na opční kontrakty. Podle Thompsona není možné tuto epizodu považovat za bublinu, protože „bubliny vyžadují existenci vzájemně dohodnutých cen, které převyšují fundamentální hodnoty“, k čemuž ve skutečnosti nedošlo.
V roce 2007 vydala Anne Goldgarová knihu s názvem „Tulipmania: Money, Honor, and Knowledge in the Dutch Golden Age“ (Tulipánová horečka: peníze, čest a znalosti v době nizozemského zlatého věku), ve které předkládá řadu důkazů o tom, že oblíbený příběh o tulipánové horečce je ve skutečnosti plný mýtů. Její argumentace vycházející z rozsáhlého archivního výzkumu ukazuje, že vzestup i splasknutí tulipánové bubliny byly mnohem menší, než si většina z nás myslí. Uvádí, že hospodářské důsledky byly poměrně malé, stejně jako počet lidí na trhu s tulipány.
Závěrem
Bez ohledu na to, jestli tulipánová mánie byla nebo nebyla finanční bublinou, je rozhodně iracionální tyto tulipány srovnávat s bitcoiny (nebo jinou kryptoměnou). K této události došlo před téměř 400 lety, ve zcela jiném historickém kontextu, a květiny není možné srovnávat s digitální měnou, která je zabezpečena kryptografickými technikami.