TL;DR
Reálný kryptoměnový výnos jako metrika porovnává nabízený výnos projektu s jeho příjmy. Pokud jsou výnosy ze stakování ve skutečnosti vyšší než poskytovaný úrok, jsou emise zředěné. To znamená, že jejich výnos není udržitelný nebo, laicky řečeno, „reálný“. Reálný výnos nemusí být nutně lepší než zředěné emise, které se často používají k marketingovým účelům. Tento ukazatel ale může být užitečným nástrojem k posouzení dlouhodobé výnosnosti projektu.
Úvod
Vysoké roční zhodnocení (APY), které svět decentralizovaných financí (DeFi) často nabízí, je pro mnoho investorů nepochybně lákavé. Pokud jste se ale někdy setkali se 100% nebo dokonce 1000% zhodnocením za stakování, je rozhodně na místě ptát se, jestli takové zhodnocení není příliš dobré na to, aby to byla pravda. Jednou z oblíbených metod hodnocení slibovaných výnosů je výpočet reálného výnosu projektu. Tento jednoduchý, rychlý a poměrně efektivní výpočet vám pomůže na první pohled posoudit, jak pravděpodobné sliby projektu jsou a jak „reálný“ je daný výnos.
Co je farmaření s výnosy v oblasti DeFi?
Farmaření s výnosy umožňuje uživatelům získávat odměny v kryptoměnách za to, že svá aktiva uzamknou v úročených poolech. Farmařit s výnosy můžete například v poolech likvidity, stakováním na nativní síti nebo na protokolech pro půjčky a výpůjčky. Všechny tyto platformy mají společné to, že uživatelům generují výnos výměnou za to, že jim poskytují prostředky, se kterými mohou dál pracovat. Farmáři s výnosy běžně používají protokoly, které jim výnosy maximalizují – tzv. optimizátory výnosů. Farmáři s výnosy často také své prostředky přesouvají a hledají nejlepší výnosy na trhu.
S rostoucí popularitou DeFi začalo mnoho protokolů motivovat stakery vyššími odměnami. To ale často vedlo k nepřirozeně vysokým a neudržitelným ročním zhodnocením, někdy dokonce přesahujícím 1 000 %. Jakmile se roční zhodnocení v důsledku klesajících prostředků v pokladně projektu propadlo, často s sebou vzalo i ceny tokenů, protože se je uživatelé snažili rychle prodat. Ukázalo se, že poptávku po těchto tokenech podporují spíš emise než jejich užitná hodnota.
Jak má ale člověk odhadnout skutečnou hodnotu projektu a jeho potenciál zúročit vklad, když vysoké zúročení nabízí v oblasti DeFi tolik projektů? Jednou z možností je podívat se na reálný kryptoměnový výnos projektu.
Reálný a udržitelný výnos vs. zředěné emise
Když výnos označujeme za „reálný“, máme tím na mysli jeho udržitelnost. Pokud příjmy projektu pokrývají množství tokenů distribuovaných stakerům, nedochází k odčerpávání vlastních prostředků projektu. Teoreticky kdyby příjmy projektu zůstaly stejné, mohl by ve skutečnosti držet stejné zhodnocení donekonečna.
Běžně se ale setkáváme i s ředěním emisí – situací, kdy projekt rozděluje zhodnocení způsobem, který je dlouhodobě neudržitelný, nejčastěji čerpáním zásob z vlastní pokladny. Když pak příjmy projektu nevzrostou, úroveň zhodnocení se stane neudržitelnou. Taková zhodnocení se často distribuují v nativních tokenech, protože jich obvykle projekt drží v nabídce spoustu.
Stakeři navíc mohou tyto tokeny farmařit, prodávat je na volném trhu, a snižovat tím jejich cenu. To může vést k začarovanému kruhu, kdy je třeba rozdat víc nativních tokenů, aby projekt dokázal udržet stejné zhodnocení, což pokladnu vyčerpává ještě rychleji.
„Reálný výnos“ je nejlepší získávat v kvalitních tokenech, ale i projekt distribuující svůj nativní token to můžete dělat udržitelným způsobem.
Co je reálný kryptoměnový výnos jako metrika?
Metrika reálného kryptoměnového výnosu je rychlý způsob, jak zhodnotit nabízený výnos vzhledem k příjmům projektu. Díky tomu zjistíte, jak velká část odměn se ředí nebo je podporovaná především emisemi tokenů, ne financováním z výnosů. Ukážeme si to na jednoduchém příkladu.
Za jeden měsíc projekt X rozdal 10 000 svých tokenů s průměrnou cenou 10 dolarů za token, takže celková emisní hodnota činí 100 000 USD. Za stejné období projekt vydělal 50 000 USD. Se ziskem pouze 50 000 USD a 100 000 USD vyplacenými na emisích je deficit reálného výnosu 50 000 USD. Je tedy zřejmé, že nabízené zhodnocení je do značné míry závislé spíše na ředění emisí než na reálném růstu. Náš jednoduchý příklad nezohledňuje provozní náklady, ale i tak se jedná o přiměřený hrubý odhad, podle kterého můžete výnos hodnotit.
Možná jste si všimli, že reálný výnos je koncepčně podobný dividendám na akciovém trhu. Společnost vyplácející akcionářům dividendy, které nejsou podloženy odpovídajícími příjmy, by byla evidentně neudržitelná. U blockchainových projektů plynou příjmy především z poplatků za nabízené služby. V případě automatizovaného tvůrce trhu (AMM) to mohou být poplatky za transakce z poolu likvidity a optimalizátor výnosů zase může s držiteli jeho správního tokenu sdílet odměny za výkonnost.
Jak se ujistit, že výnos z projektu DeFi je reálný?
Nejprve si budete muset najít seriózní projekt s důvěryhodnými a používanými službami. Získáte tak nejlepší výchozí bod k dosažení udržitelného výnosu. Následně se podívejte na výnosový potenciál projektu a na to, jak přesně se na něm budete podílet. Možná budete muset protokolu poskytnout likviditu nebo stakovat jeho správní token v poolu. Běžným mechanismem je také uzamykání nativních tokenů.
Pro mnoho lidí, kteří hledají výnosy, je výplata výnosů v kvalitních tokenech vzhledem k nižší vnímané volatilitě těchto aktiv výhodnější. Jakmile najdete projekt a porozumíte, jak funguje, nezapomeňte podle výše uvedeného vzorce zkontrolovat jeho reálný výnos. Pojďme se podívat na výnosový model, který má reálný výnos zapracovaný do své tokenomiky, a na to, jak ho pomocí naší metriky ověřit.
Protokol automatizovaného tvůrce trhu poskytuje výnos dvěma způsoby. Za prvé držitelům správního tokenu ABC a za druhé držitelům tokenu XYZ, který slouží k poskytování likvidity. Deset procent příjmů z platformy se podle návrhu ukládá do pokladny a zbytek se v poměru 50/50 dělí mezi držitele zmíněných dvou tokenů. Výnosy se vyplácí do příslušných poolů odměn v BNB.
Podle výpočtů projekt měsíčně vydělává 200 000 USD. Podle tokenomiky projektu se 90 000 USD v BNB rozdělí mezi stakery v poolu odměn tokenu ABC a 90 000 dolarů se rozdělí mezi stakery v poolu odměn tokenu XYZ. Reálný výnos proto můžeme vypočítat následovně:
200 000 USD – (90 000 USD × 2) = 20 000 USD
Podle našich výpočtů pracuje projekt s přebytkem 20 000 dolarů, takže výnosový model je udržitelný. Tokenomický model rozdělování výnosů zaručuje, že emise nikdy nebudou vyšší než výnosy. Výběr projektu DeFi s udržitelným distribučním modelem je skvělý způsob, jak najít reálný výnos, aniž byste museli sami něco počítat.
Bylo by prostředí DeFi lepší, kdyby se všichni spoléhali na reálný výnos?
Stručně řečeno, ne nezbytně. Některým projektům emise fungovaly v tom, že jim přinesly uživatele. Takové projekty pak emise obvykle postupně snižují a přecházejí na udržitelnější modely. Tvrdit, že usilování o reálný výnos je objektivně lepší a že opírání se o emise je zcela neudržitelné, by bylo chybou. Z dlouhodobého hlediska ale v oblasti DeFi existuje prostor pouze pro modely, které dosahují výnosů díky tomu, že lidé projekt skutečně používají.
Závěrem
Vzhledem ke zkušenostem z předchozích cyklů v oblasti DeFi by pro tuto oblast bylo přínosné, kdyby více protokolů úspěšně implementovalo funkce, které podpoří přijetí kryptoměn a udržitelnou produkci výnosů. U emisí je poselství také jasné: uživatelé by jim měli nejdřív porozumět a pak by měli porozumět i jejich úloze v rozšiřování uživatelské základny a případném dosažení udržitelnosti.