Přestože je blockchainová technologie častěji spojována s Bitcoinem a dalšími kryptoměnami, její využití se zkoumá také v řadě jiných odvětví v souvislosti s ukládáním a ochranou dat. Kromě charity a dodavatelských řetězců patří mezi nejdiskutovanější možnosti využití také zdravotnictví. Jaké aspekty blockchainu jsou ale vhodné zrovna pro zdravotnictví?
Výhody využití blockchainu ve zdravotnictví
Některé vlastnosti, které kryptoměnovým blockchainům umožňují fungovat jako bezpečný záznam finančních transakcí, jsou použitelné i pro ukládání lékařských dat. Vzhledem k tomu, že blockchainy bývají navrhovány jako distribuované systémy, které zaznamenávají a chrání soubory pomocí kryptografie, je velmi obtížné tato data porušit nebo změnit bez souhlasu ostatních účastníků sítě. Nezměnitelnost je proto jednou z vlastností, které umožňují vytvářet nenarušitelné databáze lékařských záznamů.
Peer-to-peer architektura používaná blockchainy navíc při provádění aktualizací umožňuje vzájemnou synchronizaci všech kopií záznamů pacienta, i když jsou uloženy v různých počítačích. Každý uzel sítě totiž drží kopii celého blockchainu a tyto uzly spolu pravidelně komunikují, aby zajistily aktuálnost a autentičnost dat. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou tedy také decentralizace a distribuce dat.
Upozorňujeme, že blockchainy jsou distribuované, ale ne vždy jsou decentralizované (z hlediska správy). Decentralizace není binární záležitost, takže v závislosti na způsobu distribuce uzlů a celkové architektuře mohou distribuované systémy vykazovat různé stupně decentralizace. V kontextu zdravotnictví fungují blockchainy obvykle jako soukromé sítě – na rozdíl od veřejných sítí, které obvykle slouží jako kryptoměnové účetní knihy. K veřejnému blockchainu se může připojit kdokoli a podílet se na jeho vývoji, ale soukromé verze používají kontrolu přístupu a spravuje je menší počet uzlů.
Potenciální výhody
Zvýšené zabezpečení
Jak už jsme zmiňovali, jedním z nejdůležitějších využití blockchainu ve zdravotnictví je využití této technologie k vytvoření bezpečné a jednotné peer-to-peer (distribuované) databáze. Díky neměnnosti blockchainů by narušení dat přestalo být problémem. Blockchainovou technologii je možné využít k registraci a sledování zdravotních údajů tisícovek pacientů.
Na rozdíl od tradičních databází, které se spoléhají na centralizovaný server, umožňuje použití distribuovaného systému výměnu dat s vyšší úrovní zabezpečení a zároveň se tím sníží administrativní náklady vyžadované dnešními systémy. Decentralizovaná povaha blockchainů zároveň snižuje zranitelnost vůči technickým poruchám a vnějším útokům, které často narušují cenné informace. Zabezpečení poskytované blockchainovými sítěmi může být obzvlášť užitečné pro nemocnice, které se často potýkají s hackerskými útoky a ransomwarem.
Interoperabilita
Další výhodou blockchainových zdravotních záznamů je možnost zvýšit interoperabilitu mezi klinikami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli zdravotních služeb. Technologické rozdíly v systémech ukládání dat často organizacím komplikují sdílení dokumentů. Blockchainy ale dokáží tento problém vyřešit tím, že oprávněným stranám umožní přístup k jednotné databázi zdravotních karet pacientů nebo dokonce jednotné databázi záznamů o distribuci léků. Místo aby se poskytovatelé služeb snažili propojovat s interními úložišti ostatních poskytovatelů, mohou pracovat v jednotné databázi.
Přístupnost a transparentnost
Kromě zjednodušení sdílení záznamů mohou blockchainové systémy poskytnout pacientům také vyšší úroveň transparentnosti a přístupnosti k vlastním zdravotním informacím. Za určitých okolností může žádost o ověření změn provedených v dokumentaci pacientů zajistit správnost záznamů, a když se tento druh ověření správně nastaví, může být další vrstvou zabezpečení proti lidské chybě nebo úmyslnému falšování.
Spolehlivé řízení dodavatelského řetězce
Blockchainy mohou poskytnout spolehlivou metodu sledování léčiv v celém výrobním a distribučním procesu, a omezit tak problémové padělání léčiv. Ve spojení se zařízeními internetu věcí používanými k měření například teploty, by mohla blockchainová technologie sloužit také k ověřování správných skladovacích a přepravních podmínek nebo ověřování kvality léčiv.
Ochrana proti pojistným podvodům
Blockchain by také bylo možné použít v boji proti podvodům v oblasti zdravotního pojištění, které podle odhadů stojí americký systém zdravotní péče přibližně 68 miliard dolarů ročně. Neměnné záznamy uložené na blockchainech a sdílené s poskytovatelem pojištění by mohly zabránit některým z nejčastějších typů podvodů, včetně účtování zákroků, které se nikdy neuskutečnily, nebo účtování nepotřebných služeb.
Nábor pacientů do klinických studií
Další využití blockchainu ve zdravotnictví by mohlo zlepšit kvalitu a efektivitu klinických studií. Lékařské údaje na blockchainech by mohli náboráři využívat k identifikaci pacientů, kterým by mohly testované léky prospět. Takový náborový systém by mohl výrazně zlepšit přihlašování do klinických studií, protože mnoho pacientů se o příslušných studiích léků nikdy nedozví, a proto nikdy nedostanou příležitost se jich zúčastnit. Během klinických studií je možné blockchainy použít k zajištění integrity shromažďovaných údajů.
Potenciální omezení
Přestože blockchain nabízí pacientům i poskytovatelům mnoho výhod, musí ještě překonat některé překážky, než se nakonec ve zdravotnictví dočká širšího přijetí.
Dodržování předpisů
Když se podíváme například na USA, zdravotnické společnosti, které mají zájem o zavedení blockchainové technologie, musí dodržovat stávající předpisy týkající se dat, jako je zákon o odpovědnosti za přenos údajů o zdravotním pojištění z roku 1996 (HIPAA). HIPAA v podstatě stanovuje standardy pro ukládání, sdílení a ochranu dat ve zdravotnictví. Takže aby společnosti se sídlem v USA byly plně v souladu s předpisy, musely by zavádět přizpůsobené systémy blockchainových záznamů se zvýšenou ochranou soukromí a omezenou přístupností.
Počáteční náklady a rychlost
Na straně poskytovatele jsou blockchainová řešení pravděpodobně spojena s vysokou počáteční investicí, což určitě brání širšímu přijetí. Distribuované systémy navíc bývají z hlediska počtu transakcí za sekundu výrazně pomalejší než ty centralizované. Velká blockchainová síť s mnoha uzly by ve srovnání s centralizovanými systémy pravděpodobně potřebovala víc času na přenos a synchronizaci dat. To se týká zejména obrovských databází, které by případně musely uchovávat a sledovat informace o milionech pacientů. A velké obrazové soubory, jako jsou snímky z počítačové tomografie nebo magnetické rezonance, by problém ještě zhoršovaly.
Závěrem
Blockchainové sítě mají ve zdravotnictví několik slibných možností využití – od vytváření a sdílení neměnných lékařských záznamů až po zvýšení transparentnosti v dodavatelském řetězci léčiv. Přestože s implementací těchto systémů souvisí určité technické, logistické a regulační problémy, v budoucnosti budou v oblasti ukládání a přenosu lékařských dat pravděpodobně hrát významnou roli.