Většina blockchainových systémů používá mechanismus konsenzu Proof of Work (PoW) nebo Proof of Stake (PoS), ale teď se jako jejich možná alternativa testuje Proof of Burn (PoB) ("důkaz pálením").
Blockchainové algoritmy konsenzu obecně zodpovídají za zabezpečení sítě a ověřování a schvalování transakcí.
Blockchain s mechanismem Proof of Work, jako je Bitcoin, má těžaře, kteří soutěží, kdo dřív najde ke složitému kryptografickému problému platné řešení. Těžař, který pro daný blok najde řešení jako první, odešle svůj důkaz o práci (hash bloku) zbytku sítě. Distribuovaná síť uzlů pak ověří, jestli je tento důkaz platný. V případě, že je platný, získává těžař právo přidat daný blok trvale na blockchain a je za to zároveň odměněn nově vygenerovanými bitcoiny.
Na blockchainech s mechanismem Proof of Stake funguje algoritmus konsenzu jinak. Místo hashovacích funkcí používá algoritmus PoS digitální podpisy, které prokazují vlastnictví kryptoměn. Ověření nových bloků provádí takzvaní validátoři (raziči), kteří se vybírají deterministickým způsobem. Čím větší množství kryptoměn stakujete, tím větší je pravděpodobnost, že budete vybráni jako validátor. Na rozdíl od systémů PoW ale většina systémů PoS nedává za ověření bloku žádnou odměnu a jediné, co validátor získá, jsou poplatky za transakce.
Přestože algoritmus Proof of Burn si je v některých věcech s algoritmy PoW a PoS podobný, při dosahování konsenzu a ověřování bloků používá svůj vlastní specifický způsob.
Proof of Burn (PoB)
Algoritmus PoB má několik verzí, ale v oblasti kryptoměn je pravděpodobně nejuznávanější koncept, jehož koncept představil Iain Stewart. Byl navržen jako udržitelnější alternativa algoritmu konsenzu PoW.
Proof of Burn je v podstatě podobný algoritmu Proof of Work, ale má sníženou míru spotřeby energie. Ověřování bloků na sítích používajících PoB nevyžaduje použití výkonných výpočetních zdrojů a není závislé na výkonném těžařském hardwaru (jako jsou zařízení ASIC). Místo toho se kryptoměny záměrně spalují jako způsob „investice“ prostředků do blockchainu, a kandidáti na těžaře tak nemusí investovat fyzické zdroje. V systémech PoB těžaři investují do virtuálních těžařských zařízení (nebo virtuálního těžařského výkonu).
Jinými slovy, uživatelé mohou pálením coinů prokázat svůj závazek k síti, a za to získají právo „těžit“ a ověřovat transakce. Vzhledem k tomu, že proces pálení coinů představuje virtuální těžařský výkon, tak čím víc coinů uživatel ve prospěch systému spálí, tím větší těžařský výkon má, a tím větší je jeho pravděpodobnost, že bude vybrán jako další validátor bloku.
Jak Proof of Burn funguje?
Stručně řečeno, pálení coinů spočívá v jejich odeslání na ověřitelnou veřejnou adresu, kde se stanou nedostupnými a nepoužitelnými. Obvykle se tyto adresy generují náhodně bez soukromého klíče. Pálení coinů přirozeně snižuje dostupnost na trhu a vytváří ekonomickou vzácnost vedoucí k potenciálnímu zvýšení hodnoty. Pálení coinů je ale především další způsob, jak investovat do bezpečnosti sítě.
Jedním z důvodů, proč jsou blockchainy s mechanismem Proof of Work bezpečné, je skutečnost, že těžaři musí kvůli dosažení zisku investovat spoustu prostředků. To znamená, že mají veškerou motivaci jednat čestně a pomáhat síti, aby zabránili promrhání počátečních investic.
Podobná myšlenka platí i pro algoritmy Proof of Burn. Ale místo investic do elektřiny, pracovní síly a výpočetního výkonu mají být blockchainy s mechanismem PoB zajištěny pouze investicemi z pálení coinů.
Podobně jako blockchainy s PoW budou i systémy s PoB poskytovat těžařům odměny za bloky a očekává se, že za určitou dobu tyto odměny pokryjí počáteční investici do spálených coinů.
Jak už jsme zmiňovali, algoritmus konsenzu Proof of Burn je možné implementovat různými způsoby. Zatímco některé projekty při těžbě PoB pálí bitcoiny, jiné dosahují konsenzu pálením vlastních nativních coinů.
Proof of Burn vs. Proof of Stake
Jedna věc, kterou mají mechanismy PoB a PoS společnou, je skutečnost, že aby se validátoři mohli na mechanismu konsenzu podílet, musí investovat vlastní coiny. Blockchainy s PoS ale vyžadují, aby validátoři své coiny stakovali, což obvykle znamená, že je uzamknou. Pokud se ale rozhodnou síť opustit, mohou je vybrat a prodat na trhu. V takovém případě nedochází k trvalé tržní vzácnosti, protože kryptoměny jsou staženy z oběhu pouze po určitou dobu. Na druhou stranu validátoři na síti s PoB musí své coiny navždy zničit, což vytváří trvalou ekonomickou vzácnost.
Výhody a nevýhody algoritmu Proof of Burn
Uvedené výhody a nevýhody vychází z obecných argumentů zastánců PoB a neměli byste je považovat za prokázaná fakta. O těchto argumentech se vedou různé spory, které vyžadují další testování, aby je bylo možné potvrdit nebo vyvrátit.
Výhody
Lepší udržitelnost. Nižší spotřeba energie.
Netřeba těžařského hardwaru. Pálení coinů si můžete představit jako virtuální těžařské soupravy.
Pálení coinů snižuje nabídku v oběhu (tržní vzácnost).
Podněcuje dlouhodobý závazek těžařů.
Distribuce/těžba coinů bývá méně centralizovaná.
Nevýhody
Někteří tvrdí, že algoritmus PoB není zrovna šetrný k životnímu prostředí, protože spalované bitcoiny jsou vytvářeny těžbou na síti s PoW, která spotřebuje spoustu zdrojů.
Není prokázáno, že by fungoval ve větším měřítku. Jeho účinnost a bezpečnost je potřeba potvrdit dalšími testy.
Ověřování odvedené práce těžařů bývá opožděné. Není tak rychlé jako v případě blockchainu s mechanismem Proof of Work.
Pálení coinů není vždy transparentní a pro běžného uživatele není snadno ověřitelné.