Co v oblasti kryptoměn znamená stakování?
Obsah
Úvod
Co je proof of stake (PoS)?
Kdo vytvořil algoritmus proof of stake?
Co je delegated proof of stake (DPoS)?
Jak stakování funguje?
Jak se vypočítávají odměny za stakování?
Co je staking pool?
Co je cold stakování?
Proč není možné stakovat všechny kryptoměny?
Jak stakovat na platformě Binance
Závěrem
Co v oblasti kryptoměn znamená stakování?
Domů
Články
Co v oblasti kryptoměn znamená stakování?

Co v oblasti kryptoměn znamená stakování?

Pokročilí
Zveřejněno Sep 22, 2019Aktualizováno Nov 11, 2022
8m

TL;DR

Ze stakování se pro kryptoměnové investory stal oblíbený způsob, jak rozšiřovat své portfolio, aniž by museli svá digitální aktiva prodávat. Stakování je možné považovat za kryptoměnovou obdobu ukládání finančních prostředků na spořicí účet. Rozdíl je v tom, že když si uložíte peníze na spořicí účet, banka je rozpůjčuje ostatním a podělí se s vámi o úroky. Když stakujete kryptoměny, uzamykáte svá digitální aktiva, čímž se podílíte na udržování bezpečnosti blockchainové sítě a dostáváte za to odměny.

Úvod

Stakování je alternativou k těžbě a je méně náročné na zdroje. Funguje tak, že v kryptoměnové peněžence držíte finanční prostředky, čímž podporujete bezpečnost a provoz blockchainové sítě. Jednoduše řečeno, stakování je uzamčení kryptoměn za účelem získávání odměn.

Ve většině případů můžete své kryptoměny stakovat přímo z kryptoměnové peněženky, jako je Trust Wallet. Služby stakování na druhou stranu nabízí svým uživatelům i mnoho burz. Binance Staking vám umožňuje získávat odměny naprosto jednoduchým způsobem – stačí jen držet své kryptoměny na burze (o tom víc později).

Když chcete pochopit, co je stakování kryptoměn, musíte nejdřív rozumět tomu, jak funguje mechanismus konsenzu proof of stake (PoS). PoS umožňuje blockchainům pracovat energeticky úsporněji při zachování slušné míry decentralizace (alespoň teoreticky). Pojďme se podívat na to, co PoS je a jak funguje stakování.

Co je proof of stake (PoS)?

Pokud víte, jak funguje Bitcoin, pravděpodobně znáte pojem proof of work (PoW). V rámci tohoto mechanismu těžaři zaznamenávají transakce do bloků a soutěží v řešení složitých matematických hádanek. Kvůli tomu také rozšiřují své výpočetní zdroje, aby zvýšili šanci přidat na blockchain další blok.

Algoritmus proof of work se osvědčil jako velmi robustní mechanismus, který umožňuje dosahovat konsenzu decentralizovaným způsobem. Problém je v tom, že vyžaduje spoustu nahodilých výpočtů. Hádanka, kterou se těžaři snaží co nejrychleji vyřešit, slouží pouze k zajištění bezpečnosti sítě. Podle mnohých to nadměrné výpočty ospravedlňuje už samo o sobě. Zároveň je ale na místě se ptát, jestli neexistují způsoby, jak si zachovat decentralizovaný konsenzus bez vysokých výpočetních nákladů?

A v tu chvíli přichází na scénu mechanismus proof of stake. Jeho hlavní myšlenka spočívá v tom, že účastníci mohou uzamknout kryptoměnu (jejich podíl – „stake“) a protokol v určitých intervalech náhodně přidělí jednomu z nich právo ověřit platnost dalšího bloku. Pravděpodobnost, že budete vybráni, je obvykle úměrná množství kryptoměn – čím víc kryptoměn stakujete, tím větší máte šanci.

O tom, jací účastníci vytvoří blok, tak nerozhoduje jejich schopnost řešit výzvy hashe, jako je tomu v případě mechanismu proof of work. Místo toho se určují podle toho, kolik kryptoměn stakují.

Někteří by mohli říct, že tvorba bloků stakováním zlepšuje škálovatelnost blockchainů. To je jeden z důvodů, proč síť Ethereum přešla v souboru technických vylepšení, souhrnně označovaných jako ETH 2.0, z mechanismu PoW na PoS.

Kdo vytvořil algoritmus proof of stake?

Jedním z prvních výskytů mechanismu proof of stake je publikace z roku 2012 od Sunnyho Kinga a Scotta Nadala. Popisují ho jako „peer-to-peer kryptoměnu odvozenou od Bitcoinu Satoshi Nakamota.“

Síť Peercoin, kterou popsali, byla spuštěna s hybridním mechanismem PoW/PoS, ve kterém se algoritmus PoW používal především k ražbě počáteční nabídky kryptoměny. Pro dlouhodobou udržitelnost sítě ale nebyl potřeba a jeho význam se postupně snižoval. Většina zabezpečení sítě se ve skutečnosti spoléhala na PoS.

Co je delegated proof of stake (DPoS)?

V roce 2014 představil Daniel Larimer alternativní verzi tohoto mechanismu zvanou Delegated Proof of Stake (DPoS). Poprvé byl použit jako součást blockchainu BitShares, ale brzy poté tento model převzaly i další sítě. Patří mezi ně například sítě Steem a EOS, které jsou také Larimerovým dílem.

DPoS umožňuje uživatelům upsat své kryptoměny jako hlasy – hlasovací síla je úměrná počtu držených kryptoměn. Na základě těchto hlasů se pak volí řada delegátů, kteří jménem svých voličů spravují blockchain a zajišťují bezpečnost a konsenzus. Odměny za stakování se obvykle rozdělují mezi tyto zvolené delegátory, kteří pak část odměn rozdělují mezi své voliče úměrně jejich příspěvkům.

Model DPoS umožňuje dosahovat konsenzu s nižším počtem ověřovacích uzlů. Jako takový obvykle zvyšuje výkon sítě. Na druhou stranu může také vést k nižšímu stupni decentralizace, protože se síť spoléhá na malou skupinu vybraných ověřovacích uzlů. Tyto ověřovací uzly se starají o provoz a celkovou správu blockchainu. Podílí se na dosahování konsenzu a definování klíčových parametrů správy

Jednoduše řečeno, DPoS umožňuje uživatelům uplatňovat svůj vliv prostřednictvím ostatních účastníků sítě.

Jak stakování funguje?

Jak už jsme zmiňovali, systémy proof of work přidávají nové bloky na blockchain pomocí těžby. Naproti tomu blockchainy proof of stake vytváří a ověřují nové bloky stakováním, kdy validátoři, kteří uzamkli své kryptoměny, mohou být v určitých intervalech náhodně vybráni protokolem, aby vytvořili blok. Účastníci, kteří stakují vyšší částky, mají obvykle větší šanci, že budou vybráni jako další validátor bloku.

Díky tomu je možné bloky vytvářet bez specializovaného hardwaru, jako jsou těžební nástroje ASIC. Zatímco těžba pomocí nástrojů ASIC vyžaduje významnou investici do hardwaru, stakování vyžaduje přímou investici do samotné kryptoměny. Takže místo toho, aby validátoři v systému PoS soutěžili o další blok výpočetními prostředky, jsou vybíráni na základě množství kryptoměn, které stakují. Podíl „stake“ (uzamčená kryptoměna) je to, co validátory motivuje udržovat síť bezpečnou. Pokud v tom selžou, může to ohrozit celý jejich stake.

Některé blockchainy s mechanismem proof of stake používají ke stakování vlastní kryptoměnu, jiné sítě používají systém dvou tokenů a odměny jsou vypláceny v druhém tokenu.

Stakování je z praktického hlediska jen uchovávání finančních prostředků v odpovídající peněžence. To umožňuje v podstatě komukoli vykonávat různé síťové funkce výměnou za odměny za stakování. Může sem patřit i přidávání finančních prostředků do stakovacího poolu, kterému se budeme věnovat za chvíli.

Jak se vypočítávají odměny za stakování?

Na tuto otázku neexistuje krátká odpověď. Každá blockchainová síť může používat jiný způsob výpočtu odměn ze stakování.

Některé z nich se upravují po jednotlivých blocích s ohledem na mnoho různých faktorů. Patří k nim:

  • kolik coinů validátor stakuje 

  • jak dlouho validátor aktivně stakuje

  • kolik coinů se v síti celkem stakuje 

  • míra inflace

  • jiné faktory

Některé jiné sítě mají odměny za stakování stanoveny pevným procentem. Tyto odměny jsou distribuovány validátorům jako určitá kompenzace za inflaci. Inflace uživatele motivuje, aby kryptoměny utráceli a nedrželi je, což může zvyšovat využití sítě. Díky tomuto modelu ale mohou validátoři přesně vypočítat, jakou odměnu za stakování mohou očekávat.

Předvídatelný harmonogram odměn místo určité pravděpodobnosti získání odměny za blok může někomu připadat příznivější. A vzhledem k tomu, že jde o veřejnou informaci, může to motivovat víc účastníků, aby se do stakování také zapojili. 

Co je staking pool?

Stakovací pool je skupina držitelů kryptoměny, kteří spojují své prostředky, aby zvýšili pravděpodobnost, že budou validovat blok a získají odměnu. Spojují stakovací sílu a rozdělují si odměny úměrně svým vkladům do poolu.

Založení a údržba staking poolu často vyžaduje mnoho času a odborných znalostí. Staking pooly bývají nejefektivnější v sítích, kde je vstupní bariéra (technická nebo finanční) relativně vysoká. Mnoho poskytovatelů poolů si proto účtuje poplatek z odměn ze stakování, které jsou rozdělovány účastníkům.

Pooly navíc mohou být pro jednotlivé účastníky stakování flexibilnější volbou. Stake musí být obvykle uzamčen na pevnou dobu stanovenou protokolem, než je možné ho vybrat. Minimální stake je navíc téměř vždy poměrně vysoký, aby odradil subjekty se špatnými úmysly.

Většina stakovacích poolů nemá vysoký minimální stake a nepřidává žádné dodatečné lhůty pro výběr. Pro novější uživatele by proto mohlo být lepší se místo samostatného stakování připojit ke stakovacímu poolu.

Co je cold stakování?

Cold (offline) stakování je stakování v peněžence, která není připojena k internetu. Používá se k tomu například hardwarová peněženka, ale je možné použít i softwarovou peněženku izolovanou od internetu.

Sítě, které podporují cold staking, umožňují uživatelům stakovat a zároveň bezpečně držet své prostředky offline. Stojí za zmínku, že pokud držitel stakingu přesune své mince z cold úložiště, přestane dostávat odměny.

Cold stakování je užitečné zejména pro uživatele s velkým stakem, kteří chtějí své prostředky maximálně ochránit a zároveň podpořit síť.

Proč není možné stakovat všechny kryptoměny?

To, jestli blockchainová síť podporuje stakování, závisí na jejím mechanismu konsenzu. Mechanismus konsenzu určuje, kdo na síti potvrzuje a ověřuje odeslané transakce. V systémech proof of work validátoři soutěží v takzvané těžbě o to, kdo vyřeší výpočetní problém.

Na síti s mechanismem proof of work, jako je Bitcoin, není stakování součástí tvorby bloků. V dnešní době většina sítí používá určitou formu algoritmu proof of stake, což z něj dělá ten nejběžnější mechanismus. Je ale důležité vědět, že ne každá síť využívá stakování.

Jak stakovat na platformě Binance

Svým způsobem si držení kryptoměn v termínovaném stakování na Binance Earn můžete představit tak, že je přidáváte do stakovacího poolu. Neplatíte za to ale žádné poplatky a na výběr máte z více než 100 různých kryptoměn!

Závěrem

Stakování kryptoměn otevírá více možností pro každého, kdo se chce podílet na údržbě a správě blockchainu. Navíc je to snadný způsob, jak si vydělávat pouhým držením digitálních aktiv. Snazší přístup ke stakování zároveň snižuje bariéry vstupu do blockchainového ekosystému.

Nezapomínejte ale na to, že stakování není zcela bez rizika. Chytré kontrakty, používané k uzamykání prostředků, mohou obsahovat chyby, a proto je vždy důležité udělat si vlastní průzkum a používat kvalitní peněženky, jako je například Trust Wallet. 

Určitě navštivte naši stránku věnovanou stakování, podívejte se, jaké kryptoměny můžete stakovat, a začněte ještě dnes vydělávat!