Hlavní body
Stakování spočívá v uzamčení kryptoměny, abyste podpořili bezpečnost a funkčnost blockchainu a získali za to odměny.
Stakování je mezi držiteli kryptoměn velmi oblíbené a investorům umožňuje podporovat oblíbené blockchainy a zároveň postupně zvyšovat množství držených kryptoměn.
Stakovat se může jen na blockchainech, které používají mechanismus konsenzu Proof of Stake. Patří mezi ně Ethereum, Solana, Cardano, Avalanche, Polkadot, Cosmos a mnoho dalších.
I když stakování může zvýšit množství držených kryptoměn, měli byste zvážit i potenciální rizika, včetně ztráty prostředků v důsledku volatility, slashingu nebo technických problémů.
Co v oblasti kryptoměn znamená stakování?
Stakování je uzamčení určitého množství kryptoměny, abyste pomohli zabezpečit blockchainovou síť a podpořili její provoz. Za to jsou stakující odměňováni dalšími aktivy, a proto je to mezi investory oblíbená metoda, jak získávat pasivní příjem. Stakování je důležitou součástí blockchainů s mechanismem Proof of Stake .
Co je Proof of Stake?
Proof of Stake (PoS) je mechanismus konsenzu, který slouží k ověřování a potvrzování transakcí. V roce 2011 vznikl jako alternativa k mechanismu Proof of Work (PoW), který používá Bitcoin.
Hlavní rozdíl mezi PoW a PoS spočívá v tom, že PoS se nespoléhá na těžbu, která je náročná na zdroje. Místo toho, aby těžaři pomocí výpočetního výkonu řešili složité matematické problémy, se sítě s mechanismem PoS spoléhají na validátory. Ti se vybírají podle množství kryptoměny, které drží a jsou ochotni stakovat.
Jak stakování kryptoměn funguje?
Stakování je ve zkratce uzamčení kryptoměny, abyste se mohli podílet na činnostech blockchainové sítě. Proces se může v závislosti na blockchainu lišit, ale obvykle funguje následovně:
1. Výběr validátorů: na blockchainech s mechanismem PoS se validátoři vybírají na základě kombinace faktorů, včetně množství stakované kryptoměny, doby stakování a někdy i náhodného výběru.
2. Ověřování transakcí: vybraný validátor je zodpovědný za kontrolu a validaci transakcí a zajišťuje jejich legitimitu.
3. Vytvoření bloku: ověřené transakce se seskupí do bloku, který se následně přidá na blockchain, což je v podstatě distribuovaná účetní kniha.
4. Odměny: validátoři za svou práci dostávají část transakčních poplatků a v některých případech i nově vytvořená kryptoměnová aktiva.
Typy stakování
V závislosti na úrovni vašich technických znalostí a množství kryptoměny, které chcete stakovat, si můžete vybrat z různých typů stakování. Mezi nejčastější z nich patří:
Samostatné stakování: vyžaduje provoz validátorského uzlu. Tato možnost vám dává největší kontrolu, ale vyžaduje značné technické znalosti a odpovědnost. Pokud něco pokazíte, můžete o svá aktiva kvůli slashingovým sankcím přijít.
Stakování na burzách: některé kryptoměnové burzy zprostředkovávají stakování. Je to nejjednodušší způsob stakování, při kterém nemusíte řešit technické aspekty. Tato metoda se také označuje jako „stakování jako služba“. Například za stakování ETH na Binance můžete získávat denní odměny.
Delegované stakování: své kryptoměny můžete delegovat důvěryhodnému validátorovi nebo službě stakování, která se o technické aspekty postará. Některé altcoiny tuto možnost nabízí přímo ze svých nativních kryptoměnových peněženek.
Stakovací pooly: stakování v poolech umožňuje stakovat kryptoměny s ostatními uživateli, což zvyšuje pravděpodobnost, že získáte odměny, aniž byste museli provozovat vlastní uzel.
Co je stakovací pool?
Stakovací pool je skupina držitelů kryptoměn, kteří spojují svou stakovací sílu, aby zvýšili pravděpodobnost, že budou vybráni jako validátoři. Účastníci pak získávají odměny za stakování úměrné svému příspěvku do poolu.
Tato možnost je výhodná zejména pro menší investory, kteří nesplňují minimální požadavky na stakování. Je ale důležité si udělat dostatečný průzkum a vybrat seriózní stakovací pool, protože poplatky a zabezpečení se mohou lišit.
Stakování vs. likvidní stakování
Likvidní stakování je novější forma stakování, která uživatelům umožňuje stakovat aktiva, aniž by tím přišli o likviditu. Na rozdíl od běžného stakování, u kterého jsou aktiva při stakování často uzamčena a nedostupná, zavádí likvidní stakování mechanismy, které uživatelům umožňují zachovat si likviditu a zároveň získat odměny za stakování.
Jedním z přístupů je emise tokenů likvidního stakování (LST), což jsou tokeny zastupující stakovaná aktiva. Když například na Binance stakujete ETH, dostanete za to tokeny WBETH, které můžete obchodovat nebo používat jinde, aniž byste přišli o odměny za stakování ETH. Obdobně když stakujete ETH na platformě, jako je Lido, dostanete LST s názvem stETH.
Existují také platformy, které umožňují přímé stakování bez emise LST – takzvané nativní likvidní stakování – jako je ADA na blockchainu Cardano. Tato inovace přináší uživatelům výhody stakování a zároveň ponechává možnost aktiva volně používat.
Výhody stakování kryptoměn
Stakování je způsob, jak nechat nečinná aktiva pracovat za vás. Můžete získávat odměny a zároveň pomáhat zabezpečit oblíbené blockchainové sítě. Stakování kryptoměn je běžné zejména mezi dlouhodobými držiteli kryptoměn, kteří chtějí z držení kryptoměn získat maximum.
Proč stakovat?
Získávání odměn: stakování vám umožňuje získat další kryptoměny jen za to, že je budete držet v peněžence pro stakování, což může být skvělý způsob, jak získat pasivní příjem.
Podpora sítě: stakováním pomáháte síť zabezpečit a zajistit její správné fungování, čímž přispíváte k jejímu celkovému dobrému stavu.
Účast na správě: na některých sítích získáváte za stakování hlasovací práva, která vám umožňují ovlivňovat budoucí směřování sítě.
Energetická účinnost: stakování, na rozdíl od těžby, nevyžaduje ani zdaleka tolik energie, a proto je mnohem ekologičtější.
Vyplatí se stakovat kryptoměny?
Ano, stakovat nečinná kryptoměnová aktiva a generovat pasivní příjem se obvykle vyplatí, obzvlášť pokud je držíte dlouhodobě a chcete projekt podpořit. Potenciální odměny a rizika se ale v závislosti na kryptoměně a zvolené platformě mohou lišit.
Pokud například stakovací platforma v oblasti DeFi nabízí skvělé výnosy, ale neposkytuje zabezpečení, může vám stakovaná aktiva někdo ukrást nebo o ně můžete přijít nějakým jiným způsobem. Dalším rizikovým faktorem, který může snížit výnos nebo způsobit ztrátu, je volatilita trhu.
Rizika stakování
Stakování kryptoměn může sice vynášet odměny, ale souvisí s ním i rizika. Mezi potenciální rizika stakování patří:
1. Tržní volatilita: pokud cena kryptoměny, kterou stakujete, výrazně klesne, je velmi pravděpodobné, že odměny za stakování nebudou na pokrytí vašich ztrát stačit.
2. Riziko slashingu: pokud se stanete validátorem, je na vás, abyste zajistili, že váš uzel funguje, jak má. Validátoři, kteří jednají ve zlém úmyslu nebo svůj uzel nedostatečně spravují, mohou být sankcionováni, a přijít tak o stakované prostředky.
3. Riziko centralizace: pokud většinu stakovaných kryptoměn ovládá malý počet validátorů, může to kvůli nadměrné centralizaci ohrozit bezpečnost sítě.
4. Technické riziko: některé typy stakování vyžadují uzamčení kryptoměn na určitou dobu. Technické problémy, jako jsou chyby v chytrých kontraktech nebo softwarové chyby, mohou vést ke ztrátě přístupu k prostředkům nebo jejich zmrazení.
5. Riziko třetí strany: pokud stakujete prostřednictvím třetí strany, svěřujete své prostředky někomu cizímu. Když dojde k napadení platformy, můžete o své prostředky přijít. Podobná rizika hrozí i na platformách DeFi, obzvlášť pokud musíte udělit plný přístup ke kryptoměnové peněžence.
Jak stakovat kryptoměny v roce 2024
1. Volba kryptoměny: vyberte si kryptoměnu, která podporuje stakování. Seznamte se s požadavky na stakování a odměnami.
2. Vytvoření peněženky: budete potřebovat peněženku kompatibilní se stakováním. Nejbezpečnější je používat známé peněženky, jako je peněženka Binance Webu 3.0, MetaMask nebo TrustWallet.
3. Stakování: začněte stakovat podle pokynů sítě – buď zprovozněním validátorského uzlu, delegováním na validátora nebo připojením se ke stakovacímu poolu.
Upozorňujeme, že peněženky Webu 3.0 jsou pouze rozhraní pro služby stakování a neřídí podkladové protokoly. Dejte přednost zavedeným blockchainům, jako jsou Ethereum nebo Solana, a před podstoupením libovolného finančního rizika si udělejte vlastní průzkum.
Jak se vypočítávají odměny za stakování?
Odměny za stakování se na každé síti liší a často o nich rozhodují různé faktory, jako například:
Množství stakované kryptoměny
Doba stakování
Celkové množství kryptoměn stakovaných na síti
Transakční poplatky sítě a míra inflace kryptoměn
Některé blockchainy rozdělují odměny pevným procentem, takže je snazší výdělky předvídat. Odměny za stakování se často měří odhadovanou roční návratností (roční procentuální sazbou).
Je možné stakovanou kryptoměnu vybrat?
Obvykle ano. Stakované kryptoměny byste měli mít možnost vybrat kdykoli. Přesné mechanismy a pravidla se ale na jednotlivých stakovacích platformách liší. V některých případech může předčasný výběr stakovaných aktiv vést k částečné nebo úplné ztrátě odměn za stakování. Proto si vždy na vybraném blockchainu nebo platformě překontrolujte pravidla stakování.
Měli byste vědět, že upgrade Shanghai sítě Ethereum v roce 2023 umožnil výběry kryptoměn stakovaných na Ethereu. Tento upgrade umožňuje stakujícím přihlásit se k automatickému přijímání odměn za stakování a kdykoli uzamčené ETH vybrat.
Proč není možné stakovat všechny kryptoměny?
Stakování je možné jen na blockchainech s mechanismem PoS. Kryptoměny, jako je Bitcoin, které používají mechanismus konsenzu PoW, není možné stakovat. Ani všechny sítě s mechanismem PoS nepodporují stakování kryptoměn, protože mohou k účasti motivovat jinými systémy.
Závěrem
Stakování kryptoměn je způsob, jak se podílet na blockchainových sítích a zároveň získávat odměny. I tak je ale důležité rozumět souvisejícím rizikům, včetně tržní volatility, rizik třetích stran, slashingu a technických rizik. Pečlivým výběrem metody stakování a důkladným prozkoumáním sítě se můžete efektivně podílet na blockchainovému ekosystému a potenciálně získávat pasivní příjem.
Související články:
Vyloučení odpovědnosti: tento obsah je vám předkládán ve stavu, v jakém je, pouze pro obecné informační a vzdělávací účely, bez jakéhokoli prohlášení nebo záruky. Neměl by být chápán jako finanční, právní nebo jiné odborné poradenství ani není jeho cílem doporučit nákup jakéhokoli konkrétního produktu nebo služby. Měli byste se poradit s příslušnými odbornými poradci. Upozorňujeme, že pokud je článek příspěvkem od třetí strany, vyjádřené názory patří této třetí straně a nemusí se nutně shodovat s názory Akademie Binance. Další podrobnosti se dozvíte v našem úplném prohlášení o vyloučení odpovědnosti zde. Ceny digitálních aktiv mohou být volatilní. Hodnota vaší investice může klesnout nebo stoupnout a investovaná částka se vám nemusí vrátit. Za svá investiční rozhodnutí nesete výhradní odpovědnost vy sami a Akademie Binance nenese odpovědnost za žádné ztráty, které vám mohou vzniknout. Tento materiál by neměl být chápán jako finanční, právní nebo jiné odborné poradenství. Další informace získáte v našich podmínkách použití a upozornění na rizika.