KYC označuje proces, který banky a další finanční instituce používají ke shromažďování identifikačních údajů a kontaktních informací od stávajících i potenciálních klientů. Jeho účelem je nejen zabránit podvodům, praní špinavých peněz a dalším nezákonným činnostem, ale i zneužití finančních účtů.
Mezi identifikující doklady vyžadované v rámci procesů KYC patří:
Řidičský průkaz / vládou vydaný identifikační průkaz s fotografií
Pasu
Rodné číslo
PAN karta
Voličský identifikační průkaz
Vyžaduje se také ověření adresy. Žadatelé mohou v závislosti na zvyklostech banky předložit různé doklady. Může to být například faktura za elektřinu, výpis z účtu od jiné banky nebo vydavatele kreditní karty či nájemní smlouva.
Po poskytnutí účtu zákazníkovi mají banky povinnost záznamy pravidelně aktualizovat. To znamená, že v průběhu celého bankovního vztahu pokračují prostřednictvím občasných žádostí o informace související s KYC v „recertifikaci“ svých klientů. Zároveň svým zákazníkům přiřazují úroveň rizika a sledují jejich transakce, aby si ověřily, že odpovídají očekávanému chování.
Postupy KYC neplatí jen pro bankovní instituce. Odvětví finančního investování používá procesy KYC v souladu s pravidlem 2090 KYC Úřadu pro regulaci finančního odvětví (FINRA). Spíše než v boji proti praní špinavých peněz ale tyto postupy KYC pomáhají investičním společnostem lépe porozumět potřebám klientů.
Rámec tvořený právními a regulačními postupy k minimalizaci a omezení toku finančních prostředků generovaný...