Boj proti praní peněz (AML)

Boj proti praní peněz (AML) je termín s širokým významem pro zákony a předpisy, které mají zločincům zabránit v nelegálním vydělávání peněz nebo přesouvání nelegálních finančních prostředků. Zákony proti praní špinavých peněz se zaměřují na mnoho nelegálních aktivit, ale mezi nejdůležitější patří daňové úniky, veřejná korupce a manipulace s trhem prostřednictvím metod, jako je wash trading.

Mezi zákony, které přispěly k požadavkům proti praní špinavých peněz ve Spojených státech, patří zákon o bankovním tajemství z roku 1970, zákon o kontrole praní špinavých peněz z roku 1986 a zákon Patriot Act z roku 2001.

Vzhledem ke složitosti příslušných zákonů používá mnoho finančních institucí k odhalování pochybné činnosti software AML. Tato softwarová řešení vykonávají funkce nezbytné pro udržování souladu s předpisy – od kontroly jmen zákazníků podle vládních seznamů zakázaných uživatelů až po generování zpráv.

Programy proti praní peněz se týkají i oblasti kryptoměn. Mnoho kryptoměnových burz vyvinulo společné úsilí k dodržování zákonů proti praní peněz a regulační orgány se začaly víc zaměřovat na trh s kryptoměnami. Na požadavky související s KYC a AML v oblasti kryptoměn se přesto snáší kritika. Podle některých totiž dodržování předpisů umisťováním citlivých osobních údajů do centralizovaných databází omezuje jejich soukromí a ruší výhody decentralizace. Zastánci ale tvrdí, že je možné navrhnout řešení, která splní regulační požadavky a zároveň zajistí soukromí uživatelů.

Jedním ze zajímavých trendů, který souvisí s dodržováním pravidel AML a KYC v kryptoměnovém ekosystému, je ochota mnoha burz k samoregulaci, i když nespadají do působnosti stávajících regulačních pokynů. V některých případech se společnosti dokonce spojily a vytvořily oborové subjekty s cílem vytvořit rámce pro samoregulaci. Tento druh dobrovolného dodržování předpisů minimalizuje budoucí právní rizika pro podniky v kryptoměnovém odvětví a také zvyšuje pravděpodobnost širšího přijetí kryptoměn.