Co je fundamentální analýza (FA)?
Obsah
Úvod
Co je fundamentální analýza (FA)?
Fundamentální analýza (FA) vs. technická analýza (TA)
Oblíbené ukazatele fundamentální analýzy
Fundamentální analýza a kryptoměny
Klady a zápory fundamentální analýzy
Závěrem
Co je fundamentální analýza (FA)?
Domovská stránkaČlánky
Co je fundamentální analýza (FA)?

Co je fundamentální analýza (FA)?

Published Jun 26, 2020Updated Sep 16, 2021
11m

Obsah


Úvod

Obchodování, ať už se bavíme o více než století starých akciích nebo teprve vznikajících kryptoměnách, nelze nijak ovlivnit exaktní vědou. A pokud ano, pak takový vzorec největší hráči na Wall Street velmi dobře tají.

Místo toho obchodníci a investoři používají širokou škálu nástrojů a metodik. Z velké části je možné tyto techniky rozdělit do dvou kategorií: fundamentální analýza (FA)technická analýza (TA).

Tento článek se bude věnovat základům fundamentální analýzy.


Co je fundamentální analýza (FA)?

Fundamentální analýza je metoda, kterou investoři a obchodníci používají ke stanovení vnitřní hodnoty aktiv nebo podniků. Důkladně studují vnitřní a vnější faktory, aby je ohodnotili co nejpřesněji a určili, zda je dané aktivum nebo podnik nadhodnocený nebo podhodnocený. Získané závěry jim pak mohou pomoci vytvořit lepší strategii, která mnohem pravděpodobněji přinese dobré výnosy.

Kdyby vás například zaujala nějaká společnost, nejdřív byste si asi prostudovali věci, jako jsou její výnosy, finanční výkazy a peněžní toky, abyste získali představu o jejím finančním zdraví. Pak byste mohli svůj pohled oddálit na trh nebo odvětví, ve kterém daná organizace působí. Kdo jsou její konkurenti? Na jakou demografii tato společnost cílí? Rozšiřuje svůj dosah? Svůj pohled byste mohli oddálit ještě dál, abyste zvážili i ekonomické aspekty, jako jsou například úrokové sazby nebo inflace.
Výše zmíněné strategii se říká přístup zdola nahoru: začnete u společnosti, která vás zajímá a postupně se propracováváte dál, abyste pochopili její místo v širší ekonomice. Stejně tak byste ale mohli použít přístup shora dolů, ve kterém začnete ze široka a postupně si zužujete výběr na pár favoritů.

Cílem tohoto typu analýzy je dojít k očekávané ceně za akcii a porovnat ji se současnou cenou. Pokud je číslo vyšší než aktuální cena, můžete vyvodit závěr, že je akcie podhodnocená. Pokud je nižší, můžete vyvodit závěr, že je aktuálně nadhodnocená. Když budete vyzbrojeni daty z analýzy, můžete se informovaně rozhodnout o tom, jestli akcie dané společnosti koupit, nebo prodat.


Fundamentální analýza (FA) vs. technická analýza (TA)

Obchodníci a investoři, kteří jsou ve světě kryptoměnovýchdevizových nebo akciových trhů noví, často neví, kterou cestou se vydat. Fundamentální analýza a technická analýza jsou naprosté protiklady, které se spoléhají na velmi odlišné metodiky a analyzují rozdílné věci. Přesto obě dvě analýzy přináší relevantní obchodní údaje. Takže která z nich je nejlepší?

Vlastně by bylo lepší se zamyslet nad tím, co každá z nich může nabídnout. Ideologií, která je základem investičních rozhodnutí fundamentálních analytiků, je, že cena akcie nemusí nutně ukazovat na její skutečnou hodnotu. 

Naopak techničtí analytici věří, že budoucí cenový pohyb je možné poněkud předpovědět z dřívějších pohybů a dat o objemu. O vnější faktory se nezajímají a raději se zaměřují na cenové grafy, formace a tržní trendy. Jejich cílem je identifikovat ideální body pro vstup do pozic a výstup z nich.

Zastánci hypotézy efektivních trhů věří, že pomocí technické analýzy není možné dlouhodobě překonávat trh. Podle této teorie finanční trhy ztělesňují všechny známé informace o aktivech (jsou „racionální“) a historická data jsou v nich už zohledněná. „Mírnější“ verze této hypotézy fundamentální analýzu nediskreditují, ale „striktnější“ verze tvrdí, že konkurenční výhodu není možné získat ani s důkladným průzkumem.

Pochopitelně ani jedna z těchto strategií není objektivně lepší, protože každá z nich nabízí cenné poznatky z jiných oblastí. Různým obchodním stylům může pokaždé vyhovovat víc jiná strategie a v praxi kvůli širším souvislostem mnoho obchodníků používá kombinaci obou. To platí jak pro krátkodobé obchody, tak i pro dlouhodobé investice.


Oblíbené ukazatele fundamentální analýzy

Ve fundamentální analýze se nesledují svíčky ani indikátory MACD nebo RSI. Místo toho se k získání přehledu používá hrstka indikátorů, které jsou specifické právě pro fundamentální analýzu. V této části se podíváme na ty neoblíbenější z nich.


Zisk na akcii (EPS – earnings per share)

Zisk na akcii je zavedeným měřítkem ziskovosti společnosti, který nám říká, jak zisková je každá akcie v oběhu. Počítá se podle následujícího vzorce:

(čistý příjem − preferenční dividendy) / počet akcií


Představme si společnost, která nevyplácí dividendy a její zisk je 1 milion USD. Při 200 000 akciích v oběhu nám zisk na akcii vychází na 5 USD. Tento výpočet není nijak komplexní, ale může nám poskytnou základní pohled na potenciální investice. Podniky s vyšším (nebo rostoucím) ziskem na akcii jsou pro investory obvykle atraktivnější.

Někteří upřednostňují zředěný ukazatel zisku na akcii, který zohledňuje i faktory, které by mohly celkový počet akcií zvýšit. Například u akciových opcí dostávají zaměstnanci možnost koupit akcii společnosti. Vzhledem k tomu, že takhle by se čistý příjem dělil větším počtem akcií, můžeme očekávat, že zředěný ukazatel zisku na akcii bude mít nižší hodnotu než ukazatel běžného zisku na akcii.

Tak jak je tomu u všech indikátorů, ani zisk na akcii by neměl být jedinou metrikou používanou ke zhodnocení potenciální investice. Při použití s ostatními indikátory je to ale užitečný nástroj.


Poměr ceny k zisku (P/E – price-to-earnings ratio)

Poměr ceny k zisku (nebo zjednodušeně poměr P/E) oceňuje podnik srovnáním ceny akcie s jejím ziskem na akcii. Počítá se následujícím vzorcem:

cena akcie / zisk na akcii


Použijme znovu stejnou společnost z předchozího příkladu, jejíž zisk na akcii byl 5 USD. Řekněme, že každá akcie se obchoduje za 10 USD, což by odpovídalo poměru P/E v hodnotě 2. Co to znamená? To do značné míry záleží na tom, co ukáže zbytek našeho průzkumu. 

Mnozí poměr P/E používají k určení, jestli je akcie nadhodnocená (když je poměr vyšší) nebo podhodnocená (když je poměr nižší). Toto číslo je dobré srovnat s poměrem P/E podobných podniků. Opět platí, že se nemůžete spolehnout jen na toto pravidlo, takže je nejlepší ho používat spolu s dalšími technikami kvantitativní a kvalitativní analýzy.


Poměr ceny k účetní hodnotě (P/B – price-to-book ratio)

Poměr ceny k účetní hodnotě (jinak také poměr P/B) nám může ukázat, jak investoři tuto společnost hodnotí z pohledu její účetní hodnoty. Účetní hodnota je hodnota podniku definovaná finančními výkazy (obvykle aktiva minus závazky). Výpočet vypadá následovně:

cena za akcii / účetní hodnota akcie


Zase se podíváme na naši společnost z předchozích příkladů. Budeme předpokládat, že její účetní hodnota je 500 000 USD. Akcií je 200 000 a každá z nich se obchoduje za 10 USD. Naše účetní hodnota akcie je proto 2,5 USD (500 000 USD ÷ 200 000). 

Když tato čísla vložíme do vzorce (10 USD ÷ 2,5 USD), vyjde nám poměr P/B v hodnotě 4. To na první pohled moc dobře nevypadá. Říká nám to, že se akcie aktuálně obchodují za čtyřnásobek papírové hodnoty společnosti. To může nasvědčovat tomu, že trh podnik nadhodnocuje, protože možná očekává velký růst. Kdyby byl poměr tohoto podniku menší než 1, znamenalo by to, že má větší hodnotu, než jakou mu trh v současné době připisuje.

Omezením ukazatele poměru P/B je, že je vhodnější k hodnocení podniků s velkým majetkem. Společnosti s malými hmotnými aktivy nejsou koneckonců ani dobře zastoupeny.


Poměr ceny/zisku k růstu (PEG – price/earnings-to-growth ratio)

Poměr ceny/zisku k růstu (zkráceně PEG) je rozšíření k poměru P/E, který navíc zohledňuje tempo růstu. Používá následující vzorec:

poměr ceny k zisku / míra tempa růstu výnosů


Míra tempa růstu je odhad předpokládaného růstu společnosti ve výnosech za stanovené časové období. Vyjadřuje se procenty. Budeme předpokládat, že jsme odhadli, že naše výše zmíněná společnost bude v dalších pěti letech průměrně dosahovat 10% růstu. Vezmeme náš poměr P/E (2), vydělíme ho 10 a získáme poměr 0,2.

Takový poměr by naznačoval, že je společnost dobrou investicí, protože je vzhledem k budoucímu růstu silně podhodnocena. Jakýkoli podnik s poměrem nižším než 1 je obecně řečeno podhodnocený a jakýkoli podnik s vyšším poměrem by mohl být nadhodnocený.

Mnoho lidí poměr PEG upřednostňuje před poměrem P/E, protože bere ohled i na celkem důležitou proměnnou, kterou poměr P/E vynechává.



Fundamentální analýza a kryptoměny

Výše uvedené metriky není ve skutečnosti možné na kryptoměny použít. Když budete chtít posoudit potenciální úspěšnost projektu, budete místo nich sledovat jiné faktory. V následující části nejdete několik ukazatelů, které používají obchodníci s kryptoměnami.


Poměr hodnoty k transakcím v síti (NVT – network value-to-transactions ratio)

Poměr hodnoty k transakcím v síti (zkráceně NVT) se často považuje za ekvivalent poměru P/E a rychle se stává základem fundamentální analýzy kryptoměn. Počítá se následovně:

hodnota sítě / denní objem transakcí


Poměr NVT se snaží vykládat hodnotu dané sítě na základě hodnot transakcí, které zpracovává. Budeme předpokládat, že máte dva projekty: Coin A a Coin B. Tržní kapitalizace obou projektů je 1 000 000 USD. Denní objem transakcí pro Coin A je 50 000 USD, zatímco Coin B dosahuje jen 10 000 USD.

Poměr NVT pro Coin A je 20 a poměr NVT pro Coin B je 100. Obecně řečeno se aktiva s nižšími poměry NVT považují za podhodnocená a aktiva s vyššími poměry je možné považovat za nadhodnocená. Podle těchto hodnot to vypadá, že Coin A je ve srovnání s Coinem B podhodnocený.


Aktivní adresy

Někteří analytici se využití sítě snaží odhadnout sledováním počtu aktivních adres. I když tento indikátor není sám o sobě zrovna spolehlivý (tuto metriku je možné obelstít), může odhalit informace o aktivitě sítě, které můžete zahrnout do skutečného hodnocení daného digitálního aktiva.


Poměr ceny k hranici rentability těžby

Poměr ceny k hranici rentability těžby je metrika pro hodnocení kryptoměn se systémem Proof of Work, které těží účastníci sítě. Zohledňuje náklady spojené s tímto procesem – konkrétně výdaje na elektřinu a hardware.
tržní cena kryptoměny / náklady na vytěžení jednoho coinu


Poměr ceny k hranici rentability těžby může o aktuálním stavu blockchainové sítě odhalit mnoho. Hranice rentability znamená náklady na těžbu jednoho coinu – pokud je to například 10 000 USD, znamená to, že těžaři obvykle vynaloží na vytěžení nového coinu 10 000 USD.
Budeme předpokládat, že Coin A se obchoduje za 5 000 USD, Coin B za 20 000 USD a hranice rentability obou je 10 000 USD. Poměr Coinu A bude 0,5, zatímco poměr Coinu B bude 2. Vzhledem k tomu, že poměr Coinu A je menší než 1, říká nám to, že těžaři těží se ztrátou. Těžba Coinu B je zisková, protože z každých 10 000 USD utracených za těžbu byste měli získat 20 000 USD.

Vzhledem k pobídkám můžete očekávat, že se poměr bude časem posouvat směrem k 1. U Coinu A by pravděpodobně těžaři ve ztrátě síť opustili, pokud by se cena nezvýšila. A Coin B má lákavou odměnu, takže můžeme očekávat, že toho bude chtít využít víc těžařů, dokud nepřestane být ziskový.

Účinnost tohoto ukazatele je sporná. Přesto vám ale dává představu o ekonomice těžby, kterou můžete zahrnout do svého celkového hodnocení digitálního aktiva.


Bílá kniha, tým a plán vývoje

Nejoblíbenější metodou stanovení hodnoty kryptoměn a tokenů je starý dobrý průzkum projektu. Přečtením bílé knihy můžete porozumět cílům projektu, jeho možnostem využití a jeho technologii. Zkušenosti členů týmu vám dají představu o jejich schopnosti vybudovat a škálovat produkt. A plán vývoje vám řekne, jestli je projekt na správné cestě. Tyto faktory můžete doplnit o další průzkum, který vám pomůže určit, s jakou pravděpodobností projekt vytyčených milníků dosáhne.


Klady a zápory fundamentální analýzy

Klady fundamentální analýzy

Fundamentální analýza je solidní metodologie k posuzování podniků způsobem, kterému technická analýza jednoduše nemůže konkurovat. Průzkum celé řady kvalitativních a kvantitativních aspektů je pro jakýkoli obchod investorů po celém světě klíčovým výchozím bodem.
Fundamentální analýza spoléhá na osvědčené techniky a snadno dostupné obchodní údaje, takže ji může zpracovat kdokoli. Nebo tak je tomu alespoň na tradičních trzích. Když se podíváme na kryptoměny (což je pořád malé odvětví), nejsou taková data vždy k dispozici. Silná korelace mezi všemi aktivy navíc znamená, že fundamentální analýza nemusí být až tak účinná.

Když se fundamentální analýza zpracuje správně, může vám poskytnout základ k identifikaci akcií, které jsou v současné době podhodnocené a budou postupem času získávat na hodnotě. Špičkoví investoři, jako je Warren Buffett a Benjamin Graham, neustále ukazují, že takovýto důsledný průzkum podniku může přinést úžasné výsledky.


Zápory fundamentální analýzy

Zpracovat fundamentální analýzu je snadné, ale zpracovat dobrou fundamentální analýzu je mnohem těžší. Určení vnitřní hodnoty akcie je časově náročné a vyžaduje to mnohem víc práce než jen doplnění čísel do nějakého vzorce. Je třeba posoudit spoustu aspektů, a než si to osvojíte, může to trvat hodně dlouho. Navíc je mnohem vhodnější na dlouhodobé obchody než ty krátkodobé.

Tento typ analýzy také přehlíží mocné tržní síly a trendy, které dokáže identifikovat technická analýza. Jak jednou řekl ekonom John Maynard Keynes: 

Trh může zůstat iracionální déle, než vy můžete zůstat solventní.

Akcie, které se zdají být podhodnocené (ve všech metrikách), nejsou zárukou toho, že v budoucnu porostou na hodnotě.


Závěrem

Fundamentální analýza je zavedená praktika, na kterou někteří z nejúspěšnějších obchodníků nedají dopustit. Zdokonalením této strategie se mohou investoři nejen naučit, jak lépe odhadovat skutečnou hodnotu akcií, kryptoměn a dalších aktiv, ale také lépe rozumět podnikům a odvětvím jako celku.
V kombinaci s technickou analýzou může fundamentální analýza poskytovat obchodníkům a investorům všestranné porozumění tomu, na jakých aktivech a podnicích by mohli vydělat. Mnoho lidí má v oblibě kombinaci fundamentální a technické analýzy, a to jak na tradičních, tak i kryptoměnových trzích.
Vzhledem k tomu, že kryptoměnové trhy jsou teprve v počátcích, je důležité pochopit, že u nich nemusí být fundamentální analýza až tak účinná. Vždy si udělejte svůj vlastní průzkum a vytvořte si spolehlivou strategii řízení rizika.