Co jsou opční smlouvy?
Co jsou opční smlouvy?
Domů
Články
Co jsou opční smlouvy?

Co jsou opční smlouvy?

Středně pokročilí
Zveřejněno Jun 3, 2019Aktualizováno Mar 16, 2022
9m
Opční smlouva je dohoda, která dává obchodníkovi právo před stanoveným datem nebo v den expirace smlouvy prodat nebo koupit aktivum za předem stanovenou cenu. Tento popis vám sice může připomínat futures kontrakty, ale obchodníci kupující opční smlouvy nemají povinnost své pozice vypořádat. 
Opční smlouvy jsou deriváty, které mohou vycházet z široké řady podkladových aktiv, včetně akcií a kryptoměn. Tyto smlouvy mohou být i deriváty finančních indexů. Opční smlouvy se obvykle používají jako zajištění proti rizikům vyplývajícím z aktuálních pozic a ke spekulativnímu obchodování.


Jak opční smlouvy fungují?

Existují dva základní druhy opcí – call opce a put opce. Call opce dávají vlastníkům opce právo podkladové aktivum koupit a put opce dávají vlastníkům opce právo podkladové aktivum prodat. Proto obvykle obchodníci kupují call opce, když očekávají nárůst ceny podkladového aktiva, a put opce, když očekávají jeho pokles. Zároveň mohou call a put opce používat v naději, že cena zůstane stabilní, nebo dokonce použít kombinaci obou typů a vsadit tím ve prospěch nebo neprospěch volatility.

Opční smlouva se skládá nejméně ze čtyř složek: velikost, datum expirace, realizační cena a prémie. Velikost příkazu znamená počet smluv, které je možné zobchodovat. Datum expirace je datum, po kterém už obchodník nemůže opci realizovat. Realizační cena je cena, za kterou je možné aktivum prodat nebo koupit (v případě, že se kupující rozhodne opci využít). A konečně prémie je obchodní cena opční smlouvy. Je to částka, kterou musí investor zaplatit, aby dostal možnost výběru, co učinit. Takže kupující nabývají smlouvy od vypisujících (prodávajících) za cenu prémie, která se neustále s blížícím se datem expirace mění.

V zásadě tedy pokud je realizační cena nižší než tržní cena, obchodník může podkladové aktivum koupit se slevou a po započtení prémie se může rozhodnout smlouvu realizovat se ziskem. Ale pokud je realizační cena vyšší než tržní cena, držitel opce nemá důvod ji realizovat a taková smlouva je pak pokládána za nepoužitelnou. Když není smlouva realizována, kupující přijde pouze o prémii, kterou zaplatil, když vstupoval do pozice.

Je důležité si uvědomit, že i když mají kupující na výběr, jestli svoje put nebo call opce realizují, vypisující (prodávající) jsou závislí na rozhodnutí kupujících. Takže pokud se kupující call opce rozhodne svoji smlouvu realizovat, prodávající je povinen mu podkladové aktivum prodat. Podobně když si obchodník koupí put opci a rozhodne se ji realizovat, prodávající má povinnost podkladové aktivum od držitele smlouvy odkoupit. To znamená, že vypisující jsou vystaveni většímu riziku než kupující. Zatímco ztráty kupujících jsou omezeny na prémii zaplacenou za smlouvu, vypisující mohou v závislosti na tržní ceně aktiva přijít o mnohem víc.

Některé smlouvy dávají obchodníkům právo realizovat opci kdykoli před vypršením data expirace. Takovým smlouvám se většinou říká americké opční smlouvy. Naproti tomu evropské opce je možné realizovat pouze v den vypršení platnosti. Je třeba poznamenat, že tato označení nemají s jejich geografickou polohou nic společného.


Opční prémie

Hodnotu prémie ovlivňuje řada faktorů. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že je opční prémie závislá na alespoň čtyřech aspektech: ceně podkladového aktiva, realizační ceně, době zbývající do data expirace a volatilitě odpovídajícího trhu (nebo indexu). Jak je vidět v následující tabulce, tyto čtyři aspekty mají na prémii call a put opcí různé účinky.



Prémie call opcí

Prémie put opcí

Vzrůstající cena aktiva

Roste

Klesá

Vyšší realizační cena

Klesá

Roste

Blížící se datum expirace

Klesá

Klesá

Volatilita

Roste

Roste


Klesající nebo stoupající cena aktiva a realizační cena přirozeně ovlivňuje prémii call a put opcí opačným směrem. Naopak čím je datum expirace blíž, tím je prémie za oba typy opcí nižší. Hlavním důvodem je to, že obchodníci mají nižší pravděpodobnost, že se dané smlouvy obrátí v jejich prospěch. Na druhou stranu vyšší úrovně volatility obvykle způsobují nárůst prémií. Proto prémii za opční smlouvu ovlivňují v kombinaci všechny uvedené aspekty a některé další.


Opce a řecká písmena

Řecká písmena jsou v prostředí opcí nástroje navržené k měření různých faktorů, které ovlivňují cenu smlouvy. Konkrétně se jedná o statistické hodnoty používané k měření rizika konkrétní smlouvy na základě různých proměnných podkladového aktiva. V následující části najdete několik hlavních řeckých písmen a stručný popis toho, co měří:

  • Delta: měří, jak moc se cena opční smlouvy změní ve vztahu k ceně podkladového aktiva. Například Delta 0,6 nasvědčuje tomu, že s každým pohybem v ceně podkladového aktiva o 1 USD se prémie pravděpodobně pohne o 0,6 USD.

  • Gama: měří rychlost změny Delty v průběhu času. Takže pokud se Delta změní z 0,6 na 0,45, Gama opce bude 0,15.

  • Théta: měří změnu ceny ve vztahu jednodenního pohybu směrem k datu expirace. Naznačuje, jak moc se bude prémie s blížícím se datem expirace opční smlouvy pravděpodobně měnit.

  • Vega: měří míru změny v ceně smlouvy ve vztahu k 1% změně v předpokládané volatilitě podkladového aktiva. Nárůst Vega obvykle znamená nárůst cen call i put opcí.

  • Ró: měří očekávanou změnu ceny ve vztahu k výkyvům úrokových měr. Vyšší úrokové míry obvykle způsobují nárůst prémie u call opcí a pokles u put opcí. Jako taková je hodnota Ró pozitivní pro call opce a negativní pro put opce.


Běžné případy použití

Hedging

Opční smlouvy se nejčastěji používají jako zajišťovací nástroje. Velmi jednoduchým příkladem zajišťovací strategie je nákup put opcí u akcií, které už obchodníci drží. Pokud v jejich hlavním portfoliu dojde kvůli poklesu cen ke ztrátě celkové hodnoty, realizace put opce jim pomůže ztráty zmírnit.

Představte si například, že Alice koupila 100 akcií v hodnotě 50 USD a doufá, že jejich tržní cena poroste. Aby se ale zajistila proti možnému poklesu akcií, rozhodla se koupit put opce s realizační cenou ve výši 48 USD a zaplatila u každé akcie prémii ve výši 2 USD. Pokud nastane medvědí trh a akcie klesne na 35 USD, Alice může realizací své smlouvy zmírnit ztráty a prodat každou akcii za 48 USD místo 35 USD. Pokud ale nastane býčí trh, nemusí tuto smlouvu realizovat a přijde pouze o prémii v hodnotě 2 USD za akcii.

V takové situaci by se Alici pokryly náklady při ceně 52 USD (50 USD + 2 USD za akcii), zatímco její ztráty by byly omezeny na −400 USD (200 USD za prémii a dalších 200 USD, když každou akcii prodá za 48 USD).


Spekulativní obchodování

Opce se také často používají ke spekulativnímu obchodování. Například obchodník, který věří, že cena aktiva bude stoupat, si může koupit call opci. Pokud cena aktiva stoupne nad realizační cenu, obchodník může opci realizovat a koupit aktivum ve slevě. Když je cena aktiva vyšší nebo nižší než realizační cena takovým způsobem, že je zisková, říká se o opci, že je „v penězích“ (in-the-money). Stejně tak když má smlouva stejnou hodnotu, je „na penězích“ (at-the-money), a když je ve ztrátě, je „mimo peníze“ (out-of-the-money).


Základní strategie

Při obchodování s opcemi mohou obchodníci využívat širokou řadu strategií, které vychází ze čtyř základních pozic. Jako kupující si můžete koupit call opci (právo koupit) nebo put opci (právo prodat). Jako vypisující můžete prodat call nebo put opce. Jak už jsme uváděli, když se držitel smlouvy rozhodne opci realizovat, vypisující má povinnost aktiva koupit nebo prodat.

Rozdílné strategie pro obchodování s opcemi vychází z různých možných kombinací call a put opcí. Mezi nejzákladnější příklady takových strategií patří ochranná put opce, krytá call opce, straddle a strangle.

  • Ochranná put: strategie nákupu put opce aktiva, které už vlastníte. Toto je zajišťovací strategie, kterou v předchozím příkladu použila Alice. Je to taková pojistka portfolia, která chrání investora před potenciálním poklesem ceny a zároveň udržuje jeho expozici pro případ, že by cena aktiva vzrostla.

  • Krytá call: strategie prodání call opce aktiva, které už vlastníte. Tuto strategii používají investoři k vytvoření dodatečného příjmu (z opčních prémií). Když není smlouva realizována, získají prémii a jejich aktiva jim zůstanou. Pokud ale smlouva realizována je, protože stoupla tržní cena, musí svoje pozice prodat.

  • Straddle: strategie nákupu call a put opce stejného aktiva s identickou realizační cenou a datem expirace. Obchodník na této strategii vydělá, když se aktivum posune kterýmkoli směrem dostatečně daleko. Jednoduše řečeno, obchodník vsází na tržní volatilitu.
  • Strangle: strategie nákupu call a put opcí, které jsou „mimo peníze“ (tj. realizační cena call opce je vyšší než tržní cena a realizační cena put opce je nižší než tržní cena). Strategie strangle je podobná strategii straddle, ale má nižší náklady na vstup do pozice. Strangle ale k dosažení zisku vyžaduje vyšší úroveň volatility.


Výhody

  • Opce jsou vhodné k zajištění proti tržním rizikům.

  • Zvyšují flexibilitu při spekulativním obchodování.

  • Je možné je kombinovat a vytvářet obchodní strategie s jedinečnými schématy rizika a zisku.

  • Možnost výdělku na býčím trhu, medvědím trhu i při pohybu do strany.

  • Opce je možné použít ke snížení nákladů na vstupy do pozic.

  • Umožňují provádění několika obchodů najednou.


Nevýhody

  • Mechanismům fungování a výpočtu opčních prémií není vždy úplně snadné porozumět.

  • Jsou riskantní, zvlášť pro vypisující smluv (prodejce).

  • V porovnání s běžnými alternativami mají složitější obchodní strategie.

  • Opční trhy často trápí nízká likvidita, takže pro většinu obchodníků nejsou až tak atraktivní.

  • Hodnota opčních prémií je vysoce volatilní a s blížícím se datem expirace klesá.


Opce vs. futures

Opce a futures kontrakty jsou derivátové nástroje a jako takové mají několik obvyklých případů použití. Navzdory jejich podobnostem je ale mezi nimi velký rozdíl v mechanismu vypořádání.

Na rozdíl od opcí jsou futures kontrakty v den expirace vždy realizovány, takže držitelé kontraktu mají zákonnou povinnost si podkladové aktivum (nebo odpovídající hodnotu v hotovosti) vyměnit. Opce jsou naopak realizovány vždy jen podle uvážení obchodníka, který smlouvu drží. Pokud se držitel smlouvy (kupující) rozhodne opci realizovat, vypisující smlouvy (prodávající) má povinnost podkladové aktivum zobchodovat.


Závěrem

Opce dávají investorovi možnost v budoucnosti koupit nebo prodat aktivum bez ohledu na jeho tržní cenu. Tyto typy smluv jsou velmi přizpůsobivé a je možné je použít v různých situacích – nejen při spekulativním obchodování, ale také při zajišťovacích strategiích. 

Přesto si na obchodování s opcemi dejte pozor, protože je s nimi, stejně jako s jinými deriváty, spojeno mnoho rizik. Takže než se do něj pustíte, měli byste dobře rozumět tomu, jak funguje. Zároveň je důležité rozumět různým kombinacím call a put opcí a souvisejícím potenciálním rizikům. Obchodníci by také měli zvážit použití strategií k řízení rizika spolu s technickými a fundamentálními analýzami, aby omezili potenciální ztráty.