Obsah
Co je Elliottova vlna?
S principem Elliottovy vlny přišel ve 30. letech 20. století Ralph Nelson Elliott – americký účetní a spisovatel. Jeho teorie se ale dostala do popředí až v 70. letech díky úsilí Roberta R. Prechtera a A. J. Frosta.
Původně se teorii Elliottových vln říkalo princip vln, což je popis lidského chování. Elliottova tvorba vycházela z jeho rozsáhlé studie tržních dat se zaměřením na akciové trhy. V jeho systematickém výzkumu byly zahrnuty informace pokrývající alespoň 75 let.
[...] Princip vln není primárně nástrojem k předvídání trhu; je to podrobný popis toho, jak se trhy chovají.
– Prechter, R. R., The Elliott Wave Principle (s. 19).
Základní formace Elliottovy vlny

V tomto prvním příkladu máme pět impulzních vln: tři z nich se pohybují směrem nahoru (1, 3 a 5) a dvě se pohybují směrem dolů (A a C). Zjednodušeně to znamená, že za impulzní vlnu je možné považovat jakýkoli pohyb ve směru hlavního trendu. Proto 2, 4 a B jsou tři korekční vlny.

Když si naopak graf přiblížíme na kratší časový rámec, je možné jedinou impulzní vlnu (například číslo 3) dále rozdělit na pět menších vln, jak si můžete prohlédnout v další části.
Cyklus Elliottových vln v medvědím trhu by zase vypadal následovně:

Impulzní vlny
Impulzní vlny, tak jak je definoval Prechter, se vždy pohybují ve stejném směru jako hlavní trend.
Vlna číslo 2 nesmí ustoupit o víc než 100 % předchozího pohybu vlny číslo 1.
Vlna číslo 4 nesmí ustoupit o víc než 100 % předchozího pohybu vlny číslo 3.
Mezi vlnami 1, 3 a 5 nemůže být vlna číslo 3 nejkratší a často bývá nejdelší. Navíc vlna číslo 3 vždy překročí vrchol vlny číslo 1.

Korekční vlny
Korekční vlny, na rozdíl od impulzních vln, obvykle tvoří struktura tří vln. Často jde o menší korekční vlnu, která se nachází mezi dvěma většími impulzními vlnami. Tyto tři vlny se obvykle označují jako A, B a C.

Korekční vlny bývají ve srovnání s impulzními vlnami menší, protože se pohybují proti silnějšímu trendu. V některých případech může takový boj proti trendu vytvořit korekční vlny, které je mnohem obtížnější identifikovat, protože se mohou v délce a komplexnosti významně lišit.
Podle Prechtera je nejdůležitějším pravidlem to, že korekční úkony nikdy netvoří pět vln.
Fungují Elliottovy vlny?
O efektivnosti Elliottových vln se debatuje už dlouho. Někteří tvrdí, že míra úspěšnosti principu Elliottových vln významně závisí na schopnosti obchodníka přesně rozdělit tržní pohyby na trendy a korekce.
V praxi je možné tyto vlny nakreslit různými způsoby, aniž byste porušili Elliottova pravidla. To znamená, že správné nakreslení vln není vůbec snadné. Nejen proto, že to vyžaduje praxi, ale i proto, že je jejich kreslení velmi subjektivní.
Proto i někteří kritici teorie Elliottových vln tvrdí, že vzhledem k její vysoce subjektivní povaze a volně definovanému souboru pravidel nejde o legitimní teorii. Přesto existují tisíce úspěšných investorů a obchodníků, kterým se díky Elliottovým principům dařilo vydělávat.
Závěrem
Podle Prechtera Elliott nikdy nepřemýšlel nad tím, proč se trhy pohybují ve struktuře pěti a tří vln. Prostě analyzoval údaje o trhu a dospěl k tomuto závěru. Elliottův princip je jen výsledkem nevyhnutelných tržních cyklů, které vytváří lidská povaha a davová psychologie.