Co je kryptoekonomika?
Zjednodušeně řečeno, kryptoekonomika je způsob, jak koordinovat chování účastníků sítě kombinací kryptografie a ekonomiky.
Přesněji řečeno, kryptoekonomika je oblast informatiky, která se snaží řešit problémy s koordinací účastníků v digitálních ekosystémech pomocí kryptografie a ekonomických pobídek.
Kryptoekonomika je nezbytnou součástí budování decentralizovaných sítí, protože se jedná o mechanismus, který poskytuje způsob, jak bez důvěryhodných třetích stran sjednotit motivaci jednotlivých účastníků.
Kryptoekonomika je spíš než podmnožinou tradiční ekonomiky takovou směsicí teorie her, návrhu mechanismů, matematiky a dalších metodologií z oblasti ekonomiky. Hlavním cílem je pochopit, jak financovat, navrhovat, rozvíjet a usnadňovat provoz decentralizovaných sítí.
Tento článek se zabývá původem kryptoekonomiky a její úlohou při návrhu Bitcoinu a dalších decentralizovaných sítí.
Jaký problém kryptoekonomika řeší?
Před vznikem Bitcoinu obecně nikdo nevěřil, že je možné vytvořit peer-to-peer síť, která by dokázala dosáhnout konsenzu, aniž by byla zranitelná vůči útokům a chybám.
Tento problém se často označuje jako problém byzantských generálů. Jde o logické dilema, které ukazuje, jak zásadní je v distribuovaných systémech pro různé aktéry dosažení dohody. Problém předpokládá, že vzhledem k tomu, že někteří z aktérů mohou být nespolehliví, nelze nikdy uzavřít dohodu, takže síť nemůže fungovat tak, jak bylo zamýšleno.
Satoshi Nakamoto tento problém vyřešil tím, že při vytvoření Bitcoinu zavedl do peer-to-peer sítě ekonomické pobídky.
Od té doby se decentralizované sítě s dosažením konsenzu ohledně stavu a historie sítě spoléhají na kryptografii. Většina sítí používá i ekonomické pobídky, které motivují účastníky sítě k určitému chování.
Tato synergie kryptografických protokolů s ekonomickými pobídkami umožnila vznik zcela nového ekosystému decentralizovaných sítí, které jsou odolné a bezpečné.
Úloha kryptoekonomiky při těžbě Bitcoinu
Cílem Bitcoinu bylo vytvořit síť pro převod hodnoty, která převody hodnot ověřuje přesně, je neměnná a odolná vůči cenzuře.
Těchto vlastností dosahuje těžbou, při které těžař, který úspěšně ověří blok transakcí, získá odměnu v bitcoinech. Taková ekonomická pobídka motivuje těžaře k poctivému jednání, a proto je síť spolehlivější a bezpečnější.
Těžba je řešení náročného matematického problému, který používá kryptografický hashovací algoritmus. V tomto kontextu se hashe používají k propojení každého bloku s následujícím blokem, což v podstatě vytváří záznam schválených transakcí s časovým razítkem, který je označován pojmem blockchain.
Hashe se používají také ve výpočetních hádankách, o jejichž vyřešení těžaři soutěží. Jedním z pravidel konsenzu, která musí transakce dodržovat, je navíc to, že bitcoin je možné utratit pouze v případě, že soukromý klíč vygeneruje platný digitální podpis.
Tato technologická pravidla týkající se těžby jsou v souladu s požadavky na bezpečnost bitcoinové sítě, včetně zabránění subjektům s nekalými úmysly v převzetí kontroly.
Jak kryptoekonomika zvyšuje bezpečnost Bitcoinu?
Bezpečnostní model Bitcoinu je postavený na principu vlády většiny. To znamená, že subjekty s nekalými úmysly mohou potenciálně převzít kontrolu nad blockchainem tak, že se zmocní většiny výpočetního výkonu sítě a realizují takzvaný 51% útok.
V takovém případě by útočníci mohli zabránit potvrzení nových transakcí nebo transakce dokonce zcela zvrátit. Získání kontroly nad takovým množstvím hashovací síly by ale bylo nesmírně nákladné a vyžadovalo by opravdu výkonný hardware a značné množství elektrické energie.
Kryptoekonomika je jedním z důvodů, proč je Bitcoin úspěšný. Satoshi Nakamoto zavedl předpoklady, které mají u různých tříd účastníků provozu sítě podpořit určité pobídky. Záruky bezpečnosti tohoto systému do značné míry závisí na účinnosti předpokladů o tom, jak síťoví účastníci na dané ekonomické pobídky reagují.
Bez přísnosti kryptografického protokolu by neexistovala bezpečná zúčtovací jednotka, kterou by bylo možné těžaře odměnit. Bez těžařů by neexistovala důvěra v platnost historie transakcí v distribuované účetní knize, pokud by ji neověřovala důvěryhodná třetí strana, což by popíralo jednu z hlavních výhod Bitcoinu.
Symbiotický vztah mezi těžaři a bitcoinovou sítí zajišťuje důvěru díky kryptoekonomickým předpokladům. To ale není zárukou, že tento systém vydrží fungovat i v budoucnu.
Kryptoekonomický koloběh
Kryptoekonomický koloběh je holistický model kryptoekonomiky. Publikoval ho Joel Monegro a ilustruje abstraktní toky hodnot mezi různými třídami účastníků v peer-to-peer ekonomice.
Tento model představuje trojstranný trh mezi těžaři (strana nabídky), uživateli (strana poptávky) a investory (strana kapitálu). Každá skupina mezi sebou směňuje hodnotu a používá k tomu vzácný kryptoekonomický zdroj (token).
V tomto koloběhu jsou ve vztahu těžař-uživatel těžaři odměňováni za svou práci prostřednictvím tokenů, které používají uživatelé. Protokol konsenzu sítě tento proces standardizuje, zatímco kryptoekonomický model řídí, kdy a jak těžaři dostanou zaplaceno.
Vytvoření síťové architektury, kterou udržuje v chodu distribuovaná nabídková strana (těžaři), je žádoucí, dokud výhody převažují nad nevýhodami. Mezi výhody často patří odolnost vůči cenzuře, bezhraniční transakce a vyšší spolehlivost. Decentralizované systémy ale nebývají ve srovnání s centralizovanými modely tak výkonné.
Role investora je v tomto modelu dvojí: poskytuje likviditu těžařům, aby mohli prodávat své tokeny, a financuje síť tím, že podporuje takové ceny tokenu, které jsou vyšší než náklady na těžbu.
Model ilustruje tyto dvě role dělením investorů na dvě skupiny: obchodníky (krátkodobé investory) a hodlery (dlouhodobé investory).
Obchodníci vytvářejí pro token likviditu, aby těžaři mohli vytěžené tokeny prodávat a pokrývat jimi provozní náklady, zatímco hodleři podporují růst sítě tím, že podporují ceny tokenu. Vztah těžař-obchodník pracuje s přímým tokem hodnoty, zatímco vztah těžař-hodler pracuje s nepřímým tokem hodnoty.
Zjednodušeně řečeno to znamená, že všichni účastníci takové ekonomiky jsou při dosahování svých ekonomických cílů závislí jeden na druhém. Takový návrh vytváří robustní a bezpečnou síť. Dodržování pobídkového souboru pravidel je pro jednotlivé účastníky výhodnější než škodlivá činnost, což opět zvyšuje odolnost sítě.
Závěrem
Kryptoekonomika je sice relativně nový koncept, který se objevil se zrodem Bitcoinu, ale zároveň je významným stavebním prvkem, na který je třeba brát při navrhování decentralizovaných sítí ohled.
Vyčlenění různých rolí v kryptoekonomických modelech pomáhá analyzovat náklady, pobídky a toky hodnot pro každou skupinu účastníků. Může také pomoci s přemýšlením o relativní moci a identifikací potenciálních míst centralizace, což je důležité pro navrhování vyváženějších modelů správy a distribuce tokenů.
Obor kryptoekonomiky a využívání kryptoekonomických modelů mohou být při vývoji budoucích sítí velkým přínosem. Studium osvědčených kryptoekonomických modelů umožní budoucí sítě navrhovat tak, aby byly efektivnější a udržitelnější, což povede k vytváření robustnějšího ekosystému decentralizovaných ekonomik.