Co je síťový efekt?

TL;DR

Síťový efekt je princip, kdy čím víc lidí používá nějaký produkt, tím hodnotnějším se tento produkt stává. Pamatujete si sociální síť Orkut? Tak ta už je nějakou dobu vypnutá, protože již už málokdo používá. Ptáte se proč? No, protože už ji mnoho lidí nepoužívalo. Jistě, svou roli hrály i jiné faktory, ale vzhledem k tomu, že měla tak málo uživatelů, měla jako služba i nízkou hodnotu.

Síťové efekty jsou v odvětví kryptoměn nesmírně důležité. Peníze a blockchainy v konečném důsledku organizují lidi, takže čím víc lidí používá nějakou síť, tím víc užitné hodnoty jim může jako služba přinést.

Úvod

Co určuje, jaké kryptoměnové projekty získají v daném sektoru vedoucí postavení? Dá se předpokládat, že trh by se měl v dlouhodobém horizontu obecně přiklánět k nejlepším řešením. Tak jednoduché to ale není. Ve hře je mnoho faktorů.

Vývojáři mohou přijít s inovativní technologií, ale pokud ji v době uvedení trh nepřijme, nezíská potřebnou pozornost.

V některých případech získají většinu podílu na trhu technologicky podřadnější projekty jednoduše proto, že přišly na trh ve správný čas. V tu chvíli mají síťové efekty významný dopad.

Síťový efekt je ekonomický účinek, který popisuje produkt nebo službu, kdy rostoucí počet uživatelů zvyšuje hodnotu sítě. Když je síťový efekt v nějaké síti přítomen, každý nový uživatel zvyšuje hodnotu produktu pouhým připojením k síti. To zase motivuje k připojení k síti nové uživatele, čímž se opět zvyšuje hodnota, a tak dále.

Typickým příkladem síťového efektu je telefon. V počátcích této technologie mělo doma telefon jen velmi málo lidí. Jejich domy musely být navíc vzájemně fyzicky připojeny, aby tuto síť mohli používat.

Čím vyspělejší tato technologie byla, tím víc lidí si mohlo telefon dovolit, což zase zvýšilo hodnotu celé telefonní sítě. Se zvyšujícím se počtem uživatelů se zvyšovala hodnota a užitná hodnota celé sítě. To vytvořilo pozitivní zpětnovazební smyčku, kdy čím víc lidí se připojilo, tím víc vzrostla hodnota celé této sítě. Zvýšené využití vedlo k exponenciálnímu růstu.

Typy síťových efektů

Existují dva hlavní typy síťových efektů – přímé a nepřímé síťové efekty.

Přímé síťové efekty jsou jako právě zmíněný telefon. Zvýšené používání přidává hodnotu pro všechny další uživatele.

Nepřímé síťové efekty se definují obtížněji. Tento pojem popisuje další, doplňkové výhody, které pramení z toho, že je nějaký síťový efekt vůbec přítomen. Mnoho kryptoměn například používá otevřený zdrojový kód.

Projekt se silným síťovým efektem může přitáhnout mnoho schopných vývojářů, aby auditovali kód, protože je v sázce obrovská hodnota (včetně jejich vlastní). Tato přidaná hodnota pochází z toho, že už v síti tolik hodnoty je. Tento efekt začne exponenciálně růst, až se dostaneme k dominantním tržním lídrům, kteří vytváří významnější síťové efekty než jejich konkurenti.

Příklady síťového efektu

Novodobé příklady síťových efektů najdete v řadě různých kategorií produktů. Asi nejzjevnějším příkladem jsou sociální sítě – uživatelé se připojují ke službám, které používají jejich stávající sociální sítě. To motivuje lidi k tomu, aby se připojili ke stejným platformám, a několik málo služeb se pak dostává do monopolních pozic.

Když bude chtít založit sociální síť nějaká nová společnost, bude pro ni získání kritického množství lidí hodně obtížné. Proč? Protože síťový efekt, který si vybudovaly společnosti s vedoucím postavením na trhu, jim dává významnou konkurenční výhodu.

Dalším dobrým příkladem síťových efektů je spolujízda. Síťovým efektům, které si v průběhu let vybudovaly společnosti Uber nebo Lyft, budou nové služby s menší uživatelskou základnou konkurovat jen stěží.

Totéž platí pro Ebay a Amazon ohledně online prodeje, pro Google ohledně internetového vyhledávání, pro AirBnB ohledně online pronájmu, pro Microsoft ohledně operačních systémů pro firmy a pro Apple ohledně iPhonu. Mohou tedy síťového efektu dosáhnout jen ziskové společnosti s dobře definovanými obchodními modely? Ne. Dobrým příkladem opensourcového projektu, který si vybudoval významný síťový efekt, je Wikipedie.

Síťové efekty a kryptoměny

Síťové efekty jsou v odvětví kryptoměn a blockchainů velmi důležité.

Vezměme si například Bitcoin. Ten má velmi žádoucí vlastnosti a zároveň silný síťový efekt.

Těžaři zabezpečují síť a mají skvělou likviditu, takže nemají problém s placením svého provozu. Řekněme ale, že dojde k spuštění další sítě, která chce fungovat podobně jako Bitcoin. Těžaři na ní třeba dostanou větší odměny, ale nebudou mít stejnou likviditu, aby mohli opustit své pozice. Mohli by zariskovat a doufat, že se likvidita do budoucna zlepší. Nebo mohou prostě dál těžit Bitcoin a mít celkem jistotu, že jejich podnikání nic nehrozí. Tak funguje síťový efekt. I kdyby byla tato alternativa technologicky dokonalejší nebo dávala těžařům větší odměny, nedávalo by nutně smysl na ni přecházet.

To ale není jen výsledkem síťových efektů bitcoinové sítě. Díky férovému spuštění má Bitcoin jedinečné vlastnosti, které by bylo extrémně obtížné replikovat. Berte tento příklad spíš jako myšlenkový experiment.

Síťové efekty jsou důležitým aspektem i v případě decentralizovaných financí (DeFi). Když si produkt, služba nebo i chytrý kontrakt vybudují obrovskou výhodu, může být pro ostatní projekty obtížné je překonat. DeFi je ale pořád ve své rané fázi. Mnozí by mohli tvrdit, že žádný produkt ještě nedosáhl takového síťového efektu, který by z něj udělal jasného vítěze.

➟ Chcete začít s kryptoměnami? Kupte si Bitcoin (BTC) na platformě Binance!

Negativní síťové efekty

Negativní síťové efekty fungují opačným směrem. To znamená, že každý nový uživatel hodnotu ze sítě odebírá, místo aby ji přidával. To je důležitým faktorem i v případě návrhu blockchainů. Dobrý design by měl předepisovat, aby každý nový uživatel hodnotu síti přidával. Proč? Pomůže to síti se škálovatelností. Kdyby ale každý uživatel hodnotu odebíral, vedlo by to k zahlcení sítě.

Třeba takový poplatek (gas) na síti Ethereum pracuje se systémem připomínajícím aukci. Každý uživatel v podstatě dává nabídky v podobě poplatků gas, kterými se platí těžařům Etherea. Čím víc uživatelů na Ethereu bude a čím víc se tato síť bude používat, tím vyšší budou poplatky gas. Proč? Uživatelé se v podstatě snaží jeden druhého přeplatit. To ale nemůže pokračovat donekonečna. Když budou poplatky gas příliš vysoké, někteří uživatelé přestanou síť zcela používat, protože se jim jejich aktivita při takových cenách nevyplatí. To je příklad negativní síťového efektu.

Už se ale pracuje na nápravě. EIP-1559 je ethereový návrh, který systém poplatků gas přepracovává. Řada vylepšení ETH 2.0 by navíc mohla propustnost ethereové sítě výrazně zvýšit. To by mohlo problém s vysokými poplatky v době zvýšené aktivy vyřešit.

Závěrem

Síťové efekty najdeme v mnoha různých segmentech ekonomiky, včetně kryptoměn. Jejich myšlenka spočívá v tom, že noví uživatelé zvyšují připojením k síti její hodnotu.

Pro ty, kteří blockchainy a kryptoměnové sítě navrhují, by mohlo být studium mechanismů, které generují síťové efekty, velmi prospěšné. Kdyby je do svého návrhu začlenili, nové kryptoměnové projekty by mohly zlepšovat škálování rychleji.

Máte nějaké další otázky týkající se síťových efektů a kryptoměn? Podívejte se na naši platformu s otázkami a odpověďmi Zeptat se na Akademii, kde vám komunita Binance vaše otázky zodpoví.