Vysvětlení těžařských poolů
Domů
Články
Vysvětlení těžařských poolů

Vysvětlení těžařských poolů

Pokročilí
Zveřejněno Apr 22, 2020Aktualizováno Jan 31, 2023
7m

Obsah


Úvod

Těžba je nedílnou součástí zabezpečení blockchainů se systémem Proof of Work. Výpočtem hashů s určitými vlastnostmi dokáží účastníci kryptoměnových sítí zabezpečit blockchain, aniž by k tomu potřebovali nějaký ústřední orgán.
Když byla v roce 2009 bitcoinová síť poprvé spuštěna, mohl o uhádnutí správného hashe dalšího bloku soupeřit s ostatními těžaři kdokoli s běžným počítačem. Bylo to kvůli tomu, že obtížnost těžby byla nízká. Hashrate sítě byl mizivý. Proto jste k přidávání nových bloků na blockchain nepotřebovali specializovaný hardware.

Logicky to znamenalo, že počítače, které zvládaly vypočítat nejvíc hashů za sekundu, našly víc bloků. To v tomto ekosystému způsobilo velký posun. Těžaři se v honu za konkurenční výhodou zapojili do jakéhosi závodu ve zbrojení.

Po vyzkoušení různých druhů hardwaru (procesory, grafické karty a programovatelná hradlová pole) se těžaři bitcoinů ustálili na zákaznických integrovaných obvodech, takzvaných ASIC minerech (ASIC = Application-Specific Integrated Circuits). S těmito těžařskými zařízeními si neprojdete Akademii Binance ani neodešlete obrázek své kočky na Twitter. 

Jak už název napovídá, ASIC minery jsou vytvořené za jediným účelem: počítat hashe. Ale díky tomu, že jsou navržené konkrétně pro tento účel, to dělají neuvěřitelně dobře. Jsou v tom ve skutečnosti tak dobré, že se k těžbě bitcoinů prakticky žádný jiný hardware nepoužívá.


Co je těžařský pool?

Dobrý hardware ale nestačí. Mohli byste provozovat několik vysoce výkonných ASIC minerů a stále byste byli jen kapkou v těžařském oceánu Bitcoinu. Pravděpodobnost, že skutečně vytěžíte blok, je hodně malá, i když jste za hardware a potřebnou elektřinu utratili spoustu peněz.
Nemáte záruku, kdy dostanete odměnu za blok ani jestli vůbec nějakou odměnu dostanete. Pokud chcete pravidelný příjem, bude pro vás lepší těžařský pool. 

Řekněme že vy a devět dalších účastníků vlastníte každý 0,1 % celkového hashovacího výkonu sítě. To znamená, že v průměru byste vytěžili jeden blok z tisíce. Každý den se vytěží asi 144 bloků, takže byste pravděpodobně našli každý týden jeden blok. V závislosti na vašem peněžním toku a investicích do hardwaru a elektřiny by tento sólový přístup k těžbě mohl fungovat.

Co když ale tento příjem nebude k dosažení zisku stačit? No, mohli byste spojit síly s těmi ostatními devíti účastníky, o kterých jsme mluvili. Kdybyste spojili hashovací výkon, získali byste 1 % hashratu sítě. To znamená, že byste v průměru našli jeden blok ze sta, což znamená jeden nebo dva bloky denně. A pak byste si prostě odměnu rozdělili mezi sebou.

V podstatě jsme teď popsali těžařský pool. V dnešní době jsou velmi rozšířené, protože svým členům zaručují stabilnější tok příjmů.


Jak těžařské pooly fungují?

Obvykle má těžařský pool v čele nějakého koordinátora, který organizuje těžaře. Ten se stará o to, aby těžaři používají rozdílné hodnoty nonce, a aby tak snahou vytvořit stejné bloky neplýtvali hashovacím výkonem. Tito koordinátoři jsou rovněž zodpovědní za dělení a vyplácení odměn mezi účastníky. Existuje několik různých metod, jak vypočítat práci odvedenou každým těžařem a odpovídající odměnu.


Těžařské pooly Pay-Per-Share (PPS)

Jedním z nejběžnějších výplatních systémů je Pay-Per-Share (PPS). V tomto systému obdržíte za každý odeslaný „podíl“ pevnou částku. 

Podílem se myslí hash používaný ke sledování práce odvedené každým těžařem. Vyplácená částka za každý podíl je nominální, ale časem se nasčítá. Podíl v tomto ohledu není jeden platný hash v síti. Je to jednoduše hash, který odpovídá podmínkám stanoveným těžařským poolem.

Systém PPS vás odměňuje bez ohledu na to, jestli váš pool blok vyřeší, nebo ne. Provozovatel poolu na sebe bere riziko, za které si pravděpodobně naúčtuje tučný poplatek – buď předem od uživatelů nebo z případné odměny za blok.


Těžařské pooly Pay-Per-Last-N-Shares (PPLNS)

Dalším oblíbeným systémem je Pay-Per-Last-N-Shares (PPLNS). Na rozdíl od PPS odměňuje systém PPLNS těžaře jen v případě, že pool úspěšně vytěží blok. Když pool najde blok, ověří posledních N odeslaných podílů (N se v závislosti na poolu liší). Počet vámi odeslaných podílů se pak vydělí číslem N, výsledek se vynásobí odměnou za blok (mínus podíl provozovatele), a to je vaše výplata.

Ukážeme si to na příkladu. Pokud je aktuální odměna za blok 12,5 BTC (poplatky za transakci pro zjednodušení vynecháme) a podíl provozovatele je 20 %, těžaři se budou dělit o 10 BTC. Kdyby N bylo 1 000 000 a vy jste poskytli 50 000 podílů, získali byste 5 % ze zbylé odměny (neboli 0,5 BTC).

Tyto systémy mají další varianty, ale nejčastěji se používají právě tyto dvě. I když se teď bavíme o Bitcoinu, nejoblíbenější PoW kryptoměny mají také svoje těžařské pooly. Patří mezi ně například Zcash, Monero, Grin nebo Ravencoin. 



Chcete začít s kryptoměnami? Kupte si Bitcoin na platformě Binance!



Jsou těžařské pooly hrozbou pro decentralizaci?

Při čtení tohoto článku se vám možná v hlavě spustil poplašný signál. Není důvodem, proč je Bitcoin tak silný, to, že blockchain neovládá žádný centrální subjekt? Co se stane, když někdo získá většinu hashovacího výkonu?
To jsou velmi dobré otázky. Kdyby nějaký subjekt dokázal získat 51 % hashovacího výkonu sítě, mohl by provést 51% útok. To by mu umožnilo cenzurovat transakce a rušit staré transakce. Takový útok by mohl masivně poškodit celý kryptoměnový ekosystém.

Zvyšují těžařské pooly riziko 51% útoku? Odpověď je možná, ale je to nepravděpodobné.


24hodinový rozbor hashratu podle poolů ze dne 16. dubna 2020, zdroj: coindance.com


Teoreticky by se mohly čtyři největší pooly spolčit a síť napadnout. Nedávalo by to ale moc smysl. I kdyby se jim podařilo útok provést, cena Bitcoinu by se pravděpodobně strmě propadla, protože tento čin by podkopal celý systém. Výsledkem by bylo, že by všechny získané kryptoměny ztratily hodnotu. 

Navíc pooly nutně ani těžařský hardware nevlastní. Jednotlivé subjekty svůj výkon sice směřují na server koordinátora, ale kdykoli mohou přejít do jiného poolu. Udržení decentralizovaného ekosystému je v nejlepším zájmu účastníků i provozovatelů poolu. Koneckonců peníze vydělávají, jen když je těžba zisková.

Nastalo pár případů, kdy pooly dosáhly znepokojující velikosti, ale pool a jeho těžaři pak podnikají kroky ke snížení hashratu.


Závěrem

Představení prvního těžařského poolu navždy změnilo prostředí kryptoměnové těžby. Těžařské pooly jsou velmi přínosné pro těžaře, kteří chtějí pravidelný příjem. Mají tolik různých variant, že si každý dokáže najít nějaký, který bude vyhovovat jeho potřebám.
V ideálním světě by byla těžba bitcoinů mnohem decentralizovanější. Dá se ale říci, že prozatím je dostatečně decentralizovaná. V každém případě by v dlouhodobém horizontu neměl nikdo ze získání většinového podílu hashratu žádný užitek. A účastníci takového poolu by tomu pravděpodobně zabránili – Bitcoin přece jen neprovozují těžaři, ale uživatelé.