Minulost a současnost
V roce 2008 otřásla světovou ekonomikou finanční krize. Dnes, o deset let později, se lidé ptají, jak se změnila pravidla a hlavně jak se v budoucnu podobným hospodářským krizím vyhnout.
To, co začalo jako krize na trhu s rizikovými hypotékami, později přerostlo v rozsáhlou globální finanční krizi a recesi. Po masivních finančních výpomocích a následném hospodářském poklesu teď mnozí pochybují o stabilitě a transparentnosti globálních bankovních systémů, kterým dříve důvěřovali.
Co se během finanční krize stalo?
Finanční krize roku 2008, která je označovaná za nejhorší hospodářskou katastrofu od dob Velké hospodářské krize, silně poškodila světovou ekonomiku. To mělo za následek takzvanou Velkou recesi, která vedla k poklesu cen nemovitostí a prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Dopady s tím spojené byly obrovské a finanční systémy ovlivňují dodnes.
V USA přišlo během necelých dvou let o práci víc než osm milionů občanů, muselo skončit přibližně 2,5 milionu podniků a zabaveny byly téměř čtyři miliony domů. Věci jako nedostatek potravin a nerovnost příjmů zapříčinily, že mnoho lidí ztratilo důvěru v celý systém.
Recese oficiálně skončila v roce 2009, ale mnozí trpěli ještě dlouho poté, zvlášť v USA. V roce 2009 dosáhla míra nezaměstnanosti ve Spojených státech 10 % a na předkrizovou úroveň se vrátila až v roce 2016.
Co Velkou recesi způsobilo?
Příčinou byla celá řada faktorů. Byla to dokonalá bouře, která když dosáhla bodu zlomu, spustila finanční krizi. Finanční instituce poskytovaly vysoce rizikové úvěry (především hypotéky), což nakonec vyústilo v masivní finanční výpomoc financovanou daňovými poplatníky.
Skutečná příčina finanční krize roku 2008 je velmi složitá, ale řetězovou reakci, která odhalila trhliny ve finančním systému, spustil americký realitní trh. Následoval bankrot společnosti Lehman Brothers, který ochromil jak americkou, tak i evropskou ekonomiku. Díky této události se veřejnost dozvěděla o možných nedostatcích bankovního sektoru a vzájemné propojení globální ekonomiky způsobilo významný rozvrat po celém světě.
Proč na tom dnes záleží?
Přestože od finanční krize uplynulo už deset let, lidé mají pořád obavy. Dopady této recese jsou tu s námi dodnes a oživení světové ekonomiky bylo ve srovnání s historickými standardy poměrně slabé. Vysoce rizikové úvěry jsou zpátky, a i když je jejich míra nesplácení nízká, může se to velmi rychle změnit.
Regulační orgány trvají na tom, že globální finanční systém se po roce 2008 změnil a že bezpečnostní opatření byla výrazně posílena. Mnozí proto věří, že globální finanční systém je dnes silnější než před deseti lety.
Na druhou stranu si někteří stále kladou otázku: „Může se podobná hospodářská krize opakovat?“ Stručná odpověď zní: „Ano, všechno je možné.“ Navzdory mnoha změnám a novým pravidlům jsme se zásadních problémů pořád nezbavili.
Finanční krize roku 2008 nám připomíná, že na politice záleží. Události roku 2008 byly v podstatě způsobeny rozhodnutími, která regulační orgány a političtí činitelé přijali pár let předtím. Od nedostatečného dohledu nad regulačními orgány až po následky ve firemní kultuře je Velká recese vším, jen ne minulostí.
Vývoj Bitcoinu a dalších kryptoměn
Nástup finanční krize v roce 2008 upozornil na některá rizika spojená s tradičním bankovním systémem. Zároveň byl ale rok 2008 také rokem zrodu Bitcoinu – vůbec první kryptoměny.
Na rozdíl od fiat měn, jako je americký dolar nebo britská libra, jsou Bitcoin a další kryptoměny decentralizované, což znamená, že nad nimi nemá kontrolu žádná vláda ani centrální banka. Tvorbu nových jednotek kryptoměn místo nich řídí předem definovaný soubor pravidel (protokol).
Bitcoinový protokol a jeho podkladový algoritmus konsenzu proof-of-work zajišťují, že emise nových jednotek probíhá podle pravidelného harmonogramu. Přesněji řečeno, tvorba nových jednotek závisí na takzvané těžbě. Těžaři jsou zodpovědní nejen za přidávání nových coinů do oběhu, ale také za zabezpečení sítě tím, že ověřují a potvrzují transakce.
Tento protokol má navíc pevně danou maximální nabídku, která zaručuje, že na světě nikdy nebude víc než 21 milionů bitcoinů. To znamená, že současná ani budoucí nabídka bitcoinů nechystá žádné překvapení. Zdrojový kód Bitcoinu je navíc otevřený, takže si ho kdokoli může prohlédnou nebo se podílet na jeho vývoji.
Závěrem
Přestože od finanční krize v roce 2008 uplynulo už deset let, lidé nezapomněli, jak křehký je mezinárodní bankovní systém. Nemůžeme to říct s jistotou, ale pravděpodobně je to jeden z důvodů, který vedl k vzniku decentralizovaných digitálních měn, jako je Bitcoin.
Kryptoměny před sebou mají ještě dlouhou cestu, ale rozhodně pro tradiční fiat systém představují schůdnou alternativu. Taková alternativní ekonomická síť může přinést finanční nezávislost tam, kde žádná není, a rozhodně má potenciál do budoucna vytvořit lepší společnost.