Výhody a nevýhody blockchainu

Většina blockchainů je navržena jako decentralizovaná databáze, která funguje jako distribuovaná digitální účetní kniha. Tyto blockchainové účetní knihy zaznamenávají a ukládají data do bloků, které jsou uspořádané v chronologické posloupnosti a jsou propojeny kryptografickými důkazy. Vznik blockchainové technologie přinesl do různých průmyslových odvětví mnoho výhod a v prostředích bez nutnosti důvěry zvýšil bezpečnost. Její decentralizovaná povaha s sebou ale nese i určité nevýhody. Například když blockchain srovnáte s tradičními centralizovanými databázemi, zjistíte, že není tak efektivní a vyžaduje větší kapacitu úložiště.

Výhody

Distribuovanost

Vzhledem k tomu, že blockchainová data jsou často uložená na tisícovkách zařízení patřících do distribuované sítě uzlů, celý systém a jeho data jsou velmi odolná vůči technickým poruchám a škodlivým útokům. Každý síťový uzel dokáže replikovat a uložit kopii databáze, a proto neexistuje jediné slabé místo – jeden offline uzel dostupnost ani zabezpečení sítě nijak neovlivní.

Mnoho běžných databází naopak spoléhá na jeden nebo několik málo serverů, a tak jsou vůči technickým selháním a kybernetickým útokům mnohem zranitelnější.

Stabilita

Je velmi nepravděpodobné, že by potvrzené bloky někdo zpětně změnil, což znamená, že jakmile jsou data zaregistrována na blockchainu, je extrémně obtížné je odebrat nebo změnit. Proto je blockchain skvělou technologií pro ukládání finančních záznamů nebo jakýchkoli jiných dat, která vyžadují auditní stopu, protože každá změna je v distribuované a veřejné účetní knize sledována a trvale zaznamenána.

Podniky mohou blockchainovou technologii použít například k tomu, aby svým zaměstnancům zabránily v podvodném chování. V takovém případě dokáže blockchain poskytnout zabezpečený a stabilní záznam všech finančních transakcí, ke kterým v daném podniku dochází. Skrytí podezřelých transakcí je tak pro zaměstnance mnohem obtížnější.

Systém bez nutnosti důvěry

Transakce používající tradiční platební systémy jsou většinou závislé nejen na dvou zúčastněných stranách, ale také na prostředníkovi – jako je banka, společnost vydávající platební karty nebo poskytovatel plateb. Blockchainová technologie žádného prostředníka nevyžaduje, protože distribuovaná síť uzlů ověřuje transakce takzvanou těžbou. Proto se blockchain často označuje za systém „bez nutnosti důvěry“.

Blockchainový systém tak odstraňuje riziko, kdy musíte věřit jediné organizaci, a zároveň vyloučením prostředníků a třetích stran snižuje celkové náklady a poplatky za transakce.

Nevýhody

51% útoky

Algoritmus konsenzu s názvem Proof of Work, který chrání bitcoinový blockchain, po několika letech používání dokazuje, že je velmi efektivní. Většinu blockchainových sítí je ale možné napadnout pár potenciálními útoky a mezi nejdiskutovanější z nich patří 51% útoky. K takovému útoku může dojít, když se jednomu subjektu podaří ovládnout víc než 50 % hashovacího výkonu sítě, což by mu umožnilo narušit síť záměrným vyloučením transakcí nebo změnou jejich pořadí.

I když je to teoreticky možné, k úspěšnému 51% útoku na bitcoinový blockchain nikdy nedošlo. Čím je síť větší, tím je zabezpečení silnější, a je docela nepravděpodobné, že by těžaři investovali velké množství peněz a prostředků do toho, aby zaútočili na Bitcoin, když je poctivé chování odmění mnohem lépe. Úspěšný 51% útok by navíc mohl trvat jen velmi krátce a dokázal by upravit jen poslední transakce, protože jednotlivé bloky jsou propojené kryptografickými důkazy (změna starších bloků by vyžadovala nepředstavitelnou úroveň výpočetního výkonu). Bitcoinový blockchain je zároveň velmi odolný a vůči útoku by se rychle přizpůsobil.

Úprava dat

Další nevýhodou blockchainových systémů je, že jakmile jsou data jednou přidána na blockchain, je velmi obtížné je modifikovat. I když je stabilita jednou z výhod blockchainu, není vždy žádoucí. Změna blockchainových dat nebo kódu je obvykle velmi náročná a často vyžaduje hard fork, kdy se jeden chain opustí a začne se používat nový.

Soukromé klíče

Blockchain používá kryptografii s veřejným klíčem (neboli asymetrickou kryptografii), kterou uživatelům předává vlastnictví nad jejich kryptoměnovými jednotkami (nebo jakýmikoli jinými blockchainovými daty). Každá blockchainová adresa má odpovídající soukromý klíč. Adresu je možné sdílet, ale soukromý klíč by měl zůstat v tajnosti. Uživatelé soukromý klíč potřebují k tomu, aby získali přístup ke svým prostředkům, takže se chovají jako vlastní banka. Pokud uživatel přijde o soukromý klíč, jeho peníze jsou v podstatě ztraceny a nemůže s tím nic udělat.

Neefektivnost

Blockchainy, zvlášť ty, které používají Proof of Work, jsou velmi neefektivní. Vzhledem k tomu, že při těžbě vládne ostrá konkurence a každých 10 minut vzejde jen jeden vítěz, práce všech ostatních těžařů přijde vniveč. A protože se těžaři neustále snaží navyšovat výpočetní výkon, aby měli větší šanci najít platný hash bloku, prostředky, které bitcoinová síť spotřebovává, v posledních letech výrazně vzrostly. Aktuálně spotřebovává víc energie než mnoho zemí, jako je Dánsko, Irsko nebo Nigérie.

Úložiště

Blockchainové účetní knihy mohou časem obrovsky narůst. K provozu blockchainové sítě je aktuálně potřeba úložiště o velikosti asi 200 GB. Aktuální růst velikosti blockchainu začíná přesahovat velikosti pevných disků. Pokud se účetní kniha rozroste tak, že ji jednotlivci nebudou mít kam stáhnout a uložit, síť riskuje, že přijde o uzly.

Závěrem

Navzdory svým nevýhodám má blockchainová technologie několik jedinečných výhod a rozhodně tu s námi zůstane. Mainstreamové přijetí je pořád daleko, ale mnoho průmyslových odvětví začíná s výhodami a nevýhodami blockchainových systémů pracovat. V příštích několika letech začnou s blockchainovou technologií pravděpodobně experimentovat další podniky a vlády, aby zjistily, v čem spočívá její největší přidaná hodnota.