Co je internet věcí?
Od počátku digitální revoluce v 50. letech 20. století vznikla celá řada převratných technologií. Přestože toto odvětví bylo zpočátku vyhrazeno pro několik málo jednotlivců, velmi rychle se rozvinulo a většina nových technologií se začala rychle rozšiřovat a zpřístupňovat.
Souběh různých typů inovativních zařízení (jako jsou RFID čipy, senzory nebo internet) a jejich zvyšující se dostupnost nakonec vedly ke vzniku konceptu internetu věcí. Technologie internetu věcí představuje pro počítačový věk významný posun, který dnes umožňuje propojit prostřednictvím internetu nejen počítače.
Historie internetu věcí
K prvnímu zdokumentovanému využití internetu věcí došlo na univerzitě MIT, když studenti použili levné senzory ke sledování a doplňování zásob v nápojovém automatu. Většího pokroku se internet věcí dočkal kolem roku 1994, když Reza Raji ve svém článku pro odborný časopis navrhl myšlenku přesouvání datových paketů za účelem automatizace domácností a továren.
V 90. letech začal s podobnými myšlenkami experimentovat Microsoft a několik dalších společností a od roku 2002 se v mnoha médiích začalo hovořit o přelomových objevech internetu věcí – například o využití chytrých zařízení, která jsou propojená vzájemně a zároveň jsou napojená na monitorovací informační systém. Za oficiální rok zrodu odvětví internetu věcí přesto mnozí považují rok 2008, kdy bylo k internetu připojeno více elektronických zařízení, než je na světě lidí.
Jak internet věcí funguje?
Technologie internetu věcí je v podstatě internetové propojení mnoha fyzických zařízení a předmětů. Obvykle ho tvoří síť senzorů a nepočítačových zařízení, která s počítači a chytrými zařízeními komunikuje prostřednictvím internetu. Do této sítě mohou patřit například termostaty, monitory srdečního tepu, postřikovače nebo domácí bezpečnostní systémy. Inovace v rámci technologie internetu věcí umožňují vzdálené monitorování, ovládání, automatizaci a kontrolu stavu široké škály zařízení a senzorů, které je možné využívat v chytrých domácnostech a samořídicích vozidlech.
Internet věcí pro osobní a domácí použití
Technologii internetu věcí je možné nasadit pro osobní i domácí použití mnoha různými způsoby. Běžné příklady souvisí s konceptem domácí automatizace, kdy můžete několik zařízení využít k monitorování a ovládání světel, klimatizace, topení nebo i bezpečnostních systémů. Tato zařízení mohou být také připojena k dalším osobním předmětům, jako jsou chytré hodinky a chytré telefony, nebo ke specializovaným chytrým centrům, která slouží k propojení různých produktů chytré domácnosti (například chytrých televizorů a chladniček).
Automatizované domy mají také potenciál výrazně zlepšit kvalitu života starších osob a osob se zdravotním postižením tím, že jim poskytnou asistenční technologie – zejména osobám se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým omezením. Může se jednat například o použití senzorů, které dokáží v reálném čase upozornit členy rodiny na abnormální srdeční tep nebo pád jejich příbuzného. Dalším zajímavým příkladem je využití chytrých lůžek, která sledují, jestli je lůžko obsazené. Některé nemocnice už tato lůžka testují, aby mohly sledovat, kdy pacienti opouští svá lůžka.
Internet věcí pro komerční a průmyslové použití
Mezi příklady průmyslového využití patří například použití senzorů ke sledování podmínek prostředí, jako je teplota, vlhkost, tlak a kvalita vzduchu. Zařízení internetu věcí mohou používat také zemědělci, aby sledovali, kdy jejich dobytku dochází voda nebo krmivo, nebo výrobci, aby věděli, že jim dochází důležitý výrobek. Mohou díky tomu dokonce automatizovat objednávkový systém tak, aby se daného produktu objednalo víc, pokud se jeho zásoba dostane pod určitou hranici.
Omezení
Internet věcí přináší spoustu zajímavých inovací a určitě tu s námi zůstane. Pokud jde o jeho omezení, jedním z problémů používání systémů internetu věcí v podnicích i domácnostech je zvýšený počet zařízení, která je třeba monitorovat a připojit (a mnoho z nich může být závislých na internetovém připojení). Pokud tato zařízení nejsou správně implementovaná, může se stát, že firmy a majitelé domů budou muset ke sledování různých zařízení používat několik různých aplikací. To pro potenciální zákazníky systémů internetu věcí zvyšuje časovou náročnost a snižuje potenciální atraktivitu.
Proto některé společnosti, například Apple a Lenovo, vytvořily aplikace, které umožňují ovládání zařízení v prostředí iOS, a to i pomocí hlasových příkazů. Jiné platformy internetu věcí pracují s centry, která jsou nezávislá na internetu nebo přístupu k Wi-Fi, například Amazon Echo a Samsung SmartThings Hub. Internet věcí tedy funguje tak, že zařízení jsou propojena se senzorem, který je často připojen buď k samotnému internetu, nebo k přijímači Wi-Fi, což umožňuje centrální řízení, programování a monitorování.
Kryptoměny a internet věcí
Mnoho systémů internetu věcí se bude pravděpodobně spoléhat na finanční mikrotransakce mezi digitálními zařízeními, což bude vyžadovat, aby zařízení internetu věcí byla propojena způsobem, který umožňuje takzvanou ekonomiku M2M (machine-to-machine), což je v podstatě výměna peněz mezi neživými zařízeními. V této souvislosti roste poptávka po měnách kompatibilních s internetem věcí a kryptoměny jsou rozhodně životaschopnou alternativou.
Zpočátku se mnozí domnívali, že základní rámec pro ekonomiku M2M bude tvořit blockchain, protože je vhodný pro mikroplatby a je rozšířený v odvětví kryptoměn. Mnoho blockchainových sítí má ale z pohledu počtu transakcí, které dokáží za sekundu zpracovat, omezený výkon. To znamená, že většina blockchainů s mechanismem proof-of-work a proof-of-stake nemá dostatečný škálovací potenciál, takže se ke zpracování mikrotransakcí M2M ve velkém měřítku nehodí. Mnoho blockchainových projektů ale na řešeních škálovatelnosti pracuje – například Lightning Network sítě Bitcoin a Plasma sítě Ethereum.
Závěrem
Internet věcí časem umožní automatizaci, dohled a ovládání zařízení v masovém měřítku, což jistě zlepší náš každodenní život a v různých odvětvích zvýší efektivitu. Existuje velká pravděpodobnost, že kryptoměny budou součástí revoluce internetu věcí a budou sloužit jako digitální peníze pro mikrotransakce a ekonomiku M2M. V současné době je počet kryptoměnových projektů zaměřených na odvětví internetu věcí omezený, ale v blízké budoucnosti jich vzhledem k rychlým pokrokům v této oblasti pravděpodobně spoustu přibude.