Subjekt s nekalými úmysly by ale pak mohl blockchain vrátit do stavu před potvrzením převodu BTC a vytěžit alternativní blok, ve kterém by převod BTC nebyl zahrnutý. Většinovým ovládnutím sítě by tuto alternativu vnutil zbytku sítě.
Útočník sice při 51% útoku může způsobit velké škody, ale většinový útok mu neumožňuje zabránit odesílání transakcí ani zvrátit transakce ostatních uživatelů. Za velmi nepravděpodobnou se také pokládá změna odměny za blok, tvorba nových kryptoměn nebo krádež kryptoměn, které útočníkovi nikdy nepatřily.
Čím je transakce starší, tím je její vrácení obtížnější, protože počet nových bloků, které by bylo nutné vytěžit, aby síť dosáhla aktuální výšky bloku, se neustále vzdaluje. Proto obvykle bitcoinové transakce vyžadují před zúčtováním 6 potvrzení.
51% útok na bitcoinový blockchain je vzhledem k velikosti sítě velmi nepravděpodobný. Možnost, že by jediná osoba nebo subjekt získal dostatečný výpočetní výkon, aby přemohl všechny ostatní účastníky, je vzhledem k růstu bitcoinové sítě stále méně reálná.
Blockchainy předchází 51% útokům kombinací různých technik. Jedním ze způsobů je motivování uživatelů, aby na podporu sítě provozovali vlastní uzly. Čím větší počet účastníků přispívá svými zdroji, tím je ovládnutí sítě jedním subjektem obtížnější.
Zásadní roli v prevenci 51% útoků hrají také mechanismy konsenzu, jako je proof-of-work (PoW) nebo proof-of-stake (PoS). Tyto mechanismy vyžadují, aby se uzly před přidáním transakcí na blockchain shodly na jejich platnosti. Manipulace se sítí je kvůli těmto mechanismům pro útočníka ekonomicky a výpočetně nákladná, protože by musel ovládat většinu síťových zdrojů.
Dalším preventivním opatřením je podpora decentralizace. Rozložení uzlů na různých místech a zapojení různých účastníků vede k tomu, že žádný subjekt nezíská nadměrnou kontrolu.