Kvantitativní uvolňování

Co je kvantitativní uvolňování (QE)?

Kvantitativní uvolňování je nástroj, který centrální banky používají k oživení ekonomiky, když se jí příliš nedaří. Je to jako dát ekonomice impuls, aby se věci daly zase do pohybu. Pojďme se podívat blíž na to, co kvantitativní uvolňování je a jak funguje.

Ke kvantitativnímu uvolňování dochází, když centrální banka, jako je Federální rezervní systém (FED) ve Spojených státech nebo Evropská centrální banka (ECB) v Evropě, nakupuje od bank a finančních institucí určitá aktiva. Těmito aktivy mohou být například státní dluhopisy nebo dokonce cenné papíry zajištěné hypotékami.

Jak kvantitativní uvolňování funguje?

Když chce centrální banka provádět kvantitativní uvolňování, začne nákupem uvedených aktiv od bank a dalších finančních institucí. Banky na oplátku od centrální banky dostanou hotovost. Tím se zvýší množství peněz v ekonomice. Když mají banky k dispozici víc peněz, mohou je podnikům a lidem půjčovat za nižší úrokové sazby.

Proč centrální banky kvantitativně uvolňují?

Centrální banky kvantitativně uvolňují, když ekonomika potřebuje povzbudit. Představte si ekonomiku jako auto, které se snaží vyjet kopec. Kvantitativní uvolňování je takové postrčení auta zezadu, aby se dostalo na vrchol. Může pomoct stimulovat utrácení, investování a půjčování, což je pro ekonomiku dobré.

Jaká jsou rizika kvantitativního uvolňování?

Kvantitativní uvolňování sice může pomoct nastartovat ekonomiku, ale souvisí s ním i určitá rizika. Jedním z těchto rizik je inflace. Když je v ekonomice příliš mnoho peněz, ceny mohou začít rychle růst, což se všem prodraží. Dalším rizikem je, že kvantitativní uvolňování nebude fungovat tak dobře, jak se očekávalo, nebo že dokonce na některých trzích aktiv, jako jsou akcie nebo nemovitosti, vzniknou bubliny.

Dopad kvantitativního uvolňování na finanční trhy

Kvantitativní uvolňování má na finanční trhy významný dopad. Když centrální banky kvantitativně uvolňují, nakupují aktiva, jako jsou státní dluhopisy, a zaplavují finanční trhy likviditou. Tato zvýšená likvidita má tendenci snižovat úrokové sazby, což pro podniky i jednotlivce zlevňuje půjčky. Nižší úrokové sazby mohou vést k vyšším cenám akcií, protože pro společnosti je snazší a levnější půjčit si peníze na investice. Kvantitativní uvolňování může také v důsledku zvýšené nabídky peněz vést ke slabší měně, což sice může prospět vývozu, ale také to může zvýšit inflační tlaky. Kvantitativní uvolňování hraje celkově klíčovou roli při formování chování finančních trhů, ovlivňuje ceny aktiv, náklady na vypůjčování náklady a směnné kurzy.

Dopad kvantitativního uvolňování na trhy s kryptoměnami

Dopad kvantitativního uvolňování na trhy s kryptoměnami je předmětem diskuze. Někteří lidé se domnívají, že kvantitativní uvolňování by mohlo zvýšit ceny kryptoměn, jako je Bitcoin, protože zvyšuje nabídku tradičních měn, takže alternativy, jako je Bitcoin, jsou atraktivnější. Jiní zase tvrdí, že kvantitativní uvolňování nemusí mít na ceny kryptoměn významný dopad, protože kryptoměny fungují nezávisle na tradičních měnových politikách.

Kvantitativní uvolňování během krize způsobené pandemií COVID-19

V reakci na ekonomické dopady pandemie COVID-19 v roce 2020 zavedla řada centrálních bank po celém světě agresivní opatření ve smyslu kvantitativního uvolňování. V době, kdy byly podniky zavřené, nezaměstnanost prudce stoupala a ekonomická aktivita se zastavila, se centrální banky snažily napumpovat likviditu na finanční trhy a podpořit strádající ekonomiky. 

Například Federální rezervní systém oznámil neomezené kvantitativní uvolňování, čímž dal najevo svůj závazek nakupovat aktiva s cílem stabilizovat trhy a zajistit hladké fungování finančního systému. S podobnými opatřeními následovaly i další centrální banky. Kvantitativní uvolňování sehrálo klíčovou roli při uklidňování obav investorů, snižování nákladů na úvěry a poskytování zásadní podpory podnikům a domácnostem během jedné z nejvážnějších hospodářských krizí v novodobé historii.

Shrnutí

Závěrem můžeme říct, že kvantitativní uvolňování je nástroj, který centrální banky používají k podpoře ekonomiky – nakupují aktiva od bank a přináší do systému hotovost. Může sice pomoct stimulovat ekonomickou aktivitu, ale nese s sebou také rizika, jako je inflace nebo bubliny na některých trzích aktiv. Jeho dopad na trhy s kryptoměnami zůstává mezi ekonomy a investory předmětem diskuzí.