Úschova
Úschovou se ve finančních kruzích rozumí držení aktiv za klienta, zpravidla nějakou institucí. Využití úschovy může být pro držitele aktiv žádoucí, protože snižuje bezpečnostní rizika, jako je krádež nebo ztráta.
Správci aktiv se od bank obvykle liší v tom, že nemohou držená aktiva využívat pro své vlastní účely. Za úschovu aktiv a související náklady si instituce obvykle účtuje poplatek. To se může týkat i prodeje aktiv na pokyn klienta.
V oblasti
kryptoměn se úschova týká situací, kdy soukromé klíče k prostředkům uživatele drží třetí strana. Jedině tato třetí strana může
coiny a tokeny skutečně odesílat a přijímat. Vlastník kryptoměny ji sice v právním smyslu vlastní, ale na úrovni protokolu ji nevlastní. Tento správcovský přístup používají v podstatě všechny
burzy, protože jim to umožňuje nabízet lepší uživatelské prostředí.
Řešení s úschovou může být pro nové uživatele, kteří nemají zkušenosti se
správou klíčů, bezpečnější. Upozorňujeme ale, že se tím uživatelé vystavují riziku protistrany. Správce aktiv může být napaden nebo odstaven a uživatelé pak získají zpět své kryptoměny jen stěží.
Nechceme tím snižovat důležitost těchto subjektů. Správci aktiv hrají v tomto ekosystému zásadní roli – od péče o nováčky až po poskytování sofistikovaných obchodních nástrojů zkušeným uživatelům. Ukládáním a správou majetku na institucionální úrovni se zabývá rostoucí počet podniků. Některé z nich jsou pro případ ztráty finančních prostředků i pojištěny.
Obecným pravidlem pro běžného uživatele ale je, že pokud nemalé částky svých finančních prostředků aktivně nevyužívá, měl by je uložit do
offline peněženky. Příkladem aktivního využití je například
stakování, obchodování nebo jiné podoby
pasivního příjmu.
Špičkové řešení úschovy pro instituce poskytuje Ceffu (dříve Binance Custody). Kontaktovat nás můžete
zde.