Je Bitcoin uchovatelem hodnoty?
Obsah
Úvod
Co je uchovatel hodnoty?
Co dělá z aktiva dobrého uchovatele hodnoty?
Argumenty pro Bitcoin jako uchovatele hodnoty
Argumenty proti Bitcoinu jako uchovateli hodnoty
Závěrem
Je Bitcoin uchovatelem hodnoty?
Domovská stránkaČlánky
Je Bitcoin uchovatelem hodnoty?

Je Bitcoin uchovatelem hodnoty?

Pokročilí
Published Apr 15, 2020Updated Nov 11, 2021
14m

Úvod

Když se zamyslíte nad aktivy, která lze považovat za bezpečná útočiště, nejspíš vás napadnou drahé kovy, jako je zlato nebo stříbro. Jsou to investice, ke kterým se jednotlivci uchylují, aby se kryli před chaosem na tradičních trzích.

Mezitím dál zuří debata o tom, jestli jde Bitcoin ve šlépějích těchto aktiv. V tomto článku se podíváme na některé z hlavních argumentů pro Bitcoin jako uchovatele hodnoty i proti němu.


Co je uchovatel hodnoty?

Uchovatel hodnoty je aktivum, které je schopné si v průběhu času udržet hodnotu. Kdybyste si dnes nakoupili dobrý uchovatel hodnoty, můžete si být poměrně jistí, že se jeho hodnota časem nesníží. Očekávali byste, že dané aktivum bude mít v budoucnu stejnou hodnotu (ne-li vyšší).

Když se nad takovými aktivy, která je možné považovat za bezpečná útočiště, zamyslíte, nejspíš vás napadne zlato nebo stříbro. Existuje několik důvodů, ke kterým se brzo dostaneme, proč si tato aktiva tradičně držela hodnotu.


Podívejte se na aktuální ceny Bitcoinu (BTC).


Co dělá z aktiva dobrého uchovatele hodnoty?

Abychom pochopili, proč je nějaké aktivum dobrým uchovatelem hodnoty, je dobré nejdřív prozkoumat špatné uchovatele hodnoty. Pokud chceme, aby si něco zachovalo hodnotu po dlouhou dobu, musí to být trvanlivé

Podívejte se třeba na jídlo. Jablka a banány mají svou vnitřní hodnotu, protože lidé k životu vyžadují výživu. Kdyby byl jídla nedostatek, byly by tyto potraviny bezpochyby velmi cenné. Ale to z nich nedělá dobrého uchovatele hodnoty. Když je uložíte do trezoru, budou mít po pár letech mnohem menší hodnotu, protože se bezpochyby znehodnotí.

Ale co třeba něco s vnitřní hodnotou, co je zároveň trvanlivé? Řekněme takové sušené těstoviny. Ty už jsou z dlouhodobého hlediska lepší, ale pořád nemáte žádnou záruku, že si udrží hodnotu. Těstoviny se vyrábí levně ze snadno dostupných surovin. Kdokoli může zaplavit trh větším množstvím těstovin, čímž je znehodnotí, protože nabídka převýší poptávku. Proto aby si něco udrželo hodnotu, musí to být také vzácné.
Někteří považují fiat měny (dolary, eura, jeny) za dobrý způsob, kam uložit bohatství, protože si dlouhodobě udržují hodnotu. Ve skutečnosti jsou ale špatnými uchovateli hodnoty, protože jejich kupní síla s větším množstvím fiat peněz v oběhu klesá (stejně jako u těch těstovin). Můžete vybrat své životní úspory a schovat si je na 20 let pod matraci, ale až se je nakonec rozhodnete utratit, nebudou mít stejnou kupní sílu.
V roce 2000 jste si mohli za 100 000 USD koupit mnohem víc než dnes. Je to způsobeno především inflací, která se vztahuje na zvyšování cen zboží a služeb. V mnoha případech může za inflaci nadměrná zásoba fiat měn způsobená tiskem dalších peněz v důsledku postupů praktikovaných vládami.

Představte si, že držíte 25 % celkové nabídky ze 100 miliard dolarů – tedy 25 miliard dolarů. Čas běží dál a vláda se rozhodne natisknout například dalších 800 miliard dolarů, aby stimulovala ekonomiku. Váš podíl se najednou propadl na asi 3 %. V oběhu je mnohem víc peněz, z čehož se dá usuzovat, že váš podíl už nemá takovou kupní sílu jako dřív.


Postupná ztráta kupní síly.


Stejně jako zmiňované těstoviny, ani dolary není drahé vyrobit. Uvedený příklad může nastat v rámci několika dní. V případě dobrého uchovatele hodnoty by mělo být obtížné zaplavit trh novými jednotkami. Jinými slovy, váš podíl by se měl snižovat velmi pomalu, pokud vůbec.

Když se podíváme na zlato, víme, že jeho zásoby jsou konečné. Také víme, že je velmi obtížné ho vytěžit. Takže i když poptávka po zlatě náhle stoupne, není možné rozběhnout tiskárny a vytvořit si další. Musíte ho jako vždycky vytěžit ze země. Přestože se zvyšuje poptávka, nabídku není možné zvýšit tak, aby ji uspokojila.


Argumenty pro Bitcoin jako uchovatele hodnoty

Už od počátků Bitcoinu si jeho zastánci stojí za tím, že tato kryptoměna má blíž k „digitálnímu zlatu“ než k obyčejné digitální měně. V posledních letech se tato rétorika ozývá ze stran mnoha bitcoinových nadšenců.

Obhajoba Bitcoinu jako uchovatele hodnoty spočívá v tom, že jde o jedno z nejspolehlivějších aktiv na světě. Zastánci tohoto tvrzení věří, že Bitcoin je nejlepším způsobem, jak si zachovat bohatství, protože v průběhu času neztrácí na hodnotě.

Bitcoin je proslulý svou divokou volatilitou. To, že aktivum může během jednoho dne ztratit 20 % hodnoty a zároveň ho mnozí považují za uchovatele hodnoty, vám může připadat protichůdné, ale i po započtení mnoha jeho propadů je k dnešnímu dni nejvýkonnější třídou aktiv. 

Proč je tedy Bitcoin opěvován jak uchovatel hodnoty?


Omezené množství

Asi jedním z nejpřesvědčivějších argumentů pro tvrzení o uchovateli hodnoty je, že Bitcoin má konečnou nabídku. Jak si možná pamatujete z našeho článku Co je Bitcoin?, na světě nikdy nebude víc než 21 milionů bitcoinů. Stará se o to pevně zakódované pravidlo v jeho protokolu. 
Jediný způsob, jak vytvořit nové coiny, je těžbou, která je jakousi analogií k těžbě zlata. Místo vrtání do Země ale bitcoinoví těžaři musí výpočetní silou prolomit kryptografickou hádanku. Za to pak získají nové coiny.
Postupem času se odměny při takzvaném půlení snižují. Pokud jste si tipli, že se při něm odměny snižují na polovinu, máte naprostou pravdu. V počátcích Bitcoinu získal každý těžař, který vyprodukoval platný blok, odměnu 50 BTC. Po prvním půlení se tahle částka snížila na 25 BTC. Následné půlení odměnu snížilo na 12,5 BTC a další půlení sníží odměny těžařů na 6,25 bitcoinů za blok. Tento proces bude pokračovat ještě víc než 100 let, dokud do oběhu nevstoupí poslední zlomek Bitcoinu.
Zkusíme si to namodelovat podobně jako u příkladu fiat měny výše. Budeme předpokládat, že jste před mnoha lety nakoupili 25 % zásoby Bitcoinu (tj. 5 250 000 bitcoinů). Když jste tyto coiny nakoupili, věděli jste, že vaše procento zůstane stejné, protože neexistuje žádná entita, která by byla schopná přidat do systému víc bitcoinů. Bitcoin nemá žádnou vládu – alespoň ne v tom tradičním slova smyslu (o tom víc za chvíli). Takže pokud jste nakoupili (a HODLovali) 25 % maximální zásoby v roce 2010, dnes pořád vlastníte 25 %.


Decentralizace

Možná si říkáte: „Je to opensourcový software. Když budu chtít, můžu jeho kód nakopírovat a vytvořit si vlastní verzi s dalšími 100 miliony coiny.“ 
To byste skutečně udělat mohli. Řekněme, že tento software naklonujete, uděláte nějaké změny a zprovozníte uzel. Zdá se, že všechno funguje skvěle. Je tu ale jeden problém: neexistují žádné další uzly, ke kterým byste se mohli připojit. Jakmile byte změnili parametry softwaru, členové bitcoinové sítě by vás začali ignorovat. Udělali jste takzvaný fork a program, který provozujete už není globálně akceptovaný jako Bitcoin. 

Udělali jste něco, co by se dalo přirovnat k tomu, kdybyste vyfotili Mona Lisu a tvrdili, že teď existují dvě Mona Lisy. Sebe možná přesvědčíte, ale potřebovali byste hodně štěstí s přesvědčováním ostatních.

Zmínili jsme, že Bitcoin má jakousi formu vlády. Tu vládu tvoří každý uživatel, který tento software provozuje. Jediný způsob, jak je možné protokol změnit, je, když se na změnách shodne většina uživatelů.

Přesvědčit většinu o tom, aby přidala další mince, by nebylo vůbec snadné – koneckonců byste je žádali, aby znehodnotili své podíly. V současné době i u zdánlivě nevýznamných funkcí trvá roky, než se na nich shodne celá síť.

Čím je síť větší, tím obtížnější je protlačení změn. Držitelé bitcoinů tak mají celkem jistotu, že k navýšení zásoby nedojde. Přestože software vytvořil člověk, Bitcoin díky decentralizaci sítě funguje spíš jako přírodní zdroj než jako kód, který je možné libovolně měnit.


Vlastnosti dobrého platidla

Ti, kteří věří tvrzení o uchovateli hodnoty, poukazují také na vlastnosti, které dělají z Bitcoinu dobré platidlo. Nejde totiž jen o vzácný digitální prostředek, zároveň sdílí i vlastnosti, které si platidla tradičně osvojují už po staletí.

Zlato se používalo jako platidlo napříč civilizacemi už od jejich počátku. Existuje pro to několik důvodů. O trvanlivosti a vzácnosti jsme už mluvili. Tyto vlastnosti jsou skvělé pro aktiva, ale ne nutně pro platidla. Platidlo musí být zaměnitelné, přenosné a dělitelné.


Zaměnitelnost

Zaměnitelnost znamená, že samotné jednotky jsou od sebe nerozeznatelné. Libovolné dvě unce zlata budou mít stejnou cenu. To platí i pro věci, jako jsou akcie nebo hotovost. Nezáleží na tom, jakou konkrétní jednotku držíte – bude mít stejnou hodnotu jako kterákoli jiná jednotka stejného druhu.

Zaměnitelnost bitcoinů je ošemetné téma. Nemělo by vlastně záležet na tom, jaký bitcoin držíte. Ve většině případů to funguje tak, že 1 BTC = 1 BTC. Komplikace nastává, když si uvědomíte, že každou jednotku je možné propojit s předchozími transakcemi. Některé podniky tak dávají na černou listinu prostředky, o nichž se domnívají, že byly součástí trestné činnosti, i když je jejich držitel obdržel až poté.

Mělo by na tom záležet? Je těžké pochopit proč. Když za něco platíte bankovkou, vy ani obchodník nevíte, za jakým účelem byla před třemi transakcemi použita. Koncept transakční historie u hotovosti prostě neexistuje – nové bankovky nemají větší hodnotu než ty použité.

V nejhorším případě by se však mohlo stát, že starší bitcoiny (ty, které mají delší historii) se budou prodávat levněji než novější bitcoiny. Názory na takovou situaci jsou různé, může to být pro Bitcoin ta největší hrozba, nebo něco, s čím si nemusíte vůbec dělat starosti. Prozatím je ale Bitcoin funkčně zaměnitelný a případy zmrazených bitcoinů kvůli jejich podezřelé historii jsou ojedinělé.


Přenosnost

Přenosnost označuje snadnost přepravy aktiva. Třeba 10 000 dolarů ve 100dolarových bankovkách přenesete snadno. Ale co taková ropa v hodnotě 10 000 dolarů? To už tak snadné není.

Dobré platidlo musí mít malý formát. Musí se snadno přenášet, aby si s ním jednotlivci mohli vzájemně platit za zboží a služby.

Zlato bylo v tomto ohledu tradičně vynikající. V době psaní tohoto článku má standardní zlatá mince hodnotu skoro 1 500 USD. Je nepravděpodobné, že byste za něco platili celou uncí zlata, takže menší částky zaberou ještě méně místa. 

Bitcoin je s ohledem na přenositelnost ještě lepší než drahé kovy. Nemá totiž žádnou fyzickou stopu. Do hardwarové peněženky, která se vám vejde do dlaně, můžete uložit bohatství v hodnotě bilionů dolarů.

Přesun jedné miliardy dolarů ve zlatě (aktuálně víc než 20 tun) vyžaduje obrovské úsilí a výdaje. I v hotovosti byste potřebovali několik palet se 100dolarovými bankovkami. S Bitcoinem můžete stejné množství poslat kamkoli na světě za méně než jeden dolar.


Dělitelnost

Další zásadní vlastností platidla je jeho dělitelnost – tedy jeho schopnost dělení na menší jednotky. U zlata můžete vzít jednouncovou minci, přepůlit ji a dostanete dvě půluncové části mince. Možná přijdete o část hodnoty tím, že zničíte pěknou ražbu s orlem nebo bizonem, ale cena zlata zůstane stejná. Půluncovou část mince můžete dělit dál a dál a vytvářet menší a menší jednotky.

Dělitelnost je další oblast, ve které Bitcoin vyniká. Celkem bude existovat jen 21 milionů bitcoinů, ale každý z nich je dělitelný na sto milionů menších jednotek (satoshi). To dává uživatelům velkou kontrolu nad jejich transakcemi, protože aktuálně můžou odesílanou částku specifikovat až na 8 desetinných míst. Dělitelnost Bitcoinu zároveň investorům usnadňuje nákup zlomků BTC.


Uchovatel hodnoty, prostředek směny a zúčtovací jednotka

Názor na aktuální roli Bitcoinu není jednotný. Mnozí věří, že Bitcoin je prostě měna – nástroj k přesunu prostředků z bodu A do bodu B. K tomu si řekneme víc v další části, ale tento pohled je v rozporu s tím, co obhajuje spousta zastánců uchovatele hodnoty.

Zastánci uchovatele hodnoty tvrdí, že Bitcoin si musí projít různými fázemi, než se z něj stane konečná měna. Začíná jako sběratelský předmět (v této fázi se nejspíš právě nacházíme): osvědčil se jako funkční a bezpečná měna, kterou ale používá je velmi malý segment lidí. Jeho hlavní cílovou skupinou jsou především nadšenci a spekulanti.

Do další fáze uchovatele hodnoty může přejít teprve až s širší informovaností, infrastrukturou pro instituce a větší důvěrou v jeho schopnost uchovat si hodnotu. Někteří věří, že této fáze už Bitcoin dosáhl. 
V tuto chvíli se příliš neutrácí kvůli Greshamovu zákonu, který říká, že špatné peníze vytlačují ty dobré. To znamená, že když dostanete na výběr dva druhy platidel, budete spíš utrácet ty horší peníze a ty lepší budete hromadit. Uživatelé Bitcoinu raději utrácí fiat měny, protože mají malou důvěru v jejich dlouhodobé přežití. Drží (nebo HODLují) své bitcoiny, protože věří, že si zachovají hodnotu. 
Když bude bitcoinová síť dál růst, začne ji používat více uživatelů, zvýší se její likvidita a cena se více stabilizuje. Díky větší stabilitě už nebudou mít lidé takovou motivaci Bitcoin držet v naději, že jim v budoucnu přinese větší zisk, takže můžeme očekávat, že se bude mnohem víc používat při běžném obchodním styku a každodenních platbách jako důležitý prostředek směny.
Větší používání dál stabilizuje jeho cenu a v konečné fázi se z Bitcoinu stane zúčtovací jednotka – bude se používat k nacenění jiných aktiv. Tak jako byste mohli stanovit cenu za galon benzínu na 4 dolary, ve světě, kde se jako platidlo používá Bitcoin, budete jeho hodnotu počítat v bitcoinech.

Když Bitcoin dosáhne těchto tří měnových milníků, jeho zastánci si dokáží představit budoucnost, kde se stane novým standardem, který dnešní měny vytlačí.


Argumenty proti Bitcoinu jako uchovateli hodnoty

Argumenty zmíněné v předchozí části mohou někomu připadat zcela logické, jiní je ale mohou považovat za úplné šílenství. Kritika myšlenky Bitcoinu jako digitálního zlata se snáší jak od uživatelů Bitcoinu, tak od kryptoměnových skeptiků.


Bitcoin jako digitální hotovost

Když vznikne spor na toto téma, mnozí často odkazují na bílou knihu Bitcoinu. Podle nich je zřejmé, že Satoshi chtěl, aby se Bitcoin utrácel hned od začátku. Je to vlastně uvedené v samotném názvu této bílé knihy: Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System (Bitcoin: elektronický peer-to-peer hotovostní systém).

Podle tohoto argumentu může být Bitcoin hodnotný jen v případě, že budou uživatelé svoje coiny utrácet. Protože když je hromadíte, nepomáháte adopci, a tím mu ubližujete. Pokud si lidé Bitcoinu necení jako digitální hotovosti, pak jeho podstatu nepohání funkčnost, ale spekulace. 

Tyto ideologické rozdíly vedly v roce 2017 k významnému forku. Menšinová část uživatelů Bitcoinu chtěla systém s většími bloky, které by zlevnily transakce. Zvýšené používání původní sítě by totiž mohlo vést k dramatickému zvýšení poplatků za transakce, a transakce s nižší hodnotou by tak pro mnoho uživatelů přestaly dávat smysl. Pokud je průměrný poplatek za transakci 10 USD, nemá smysl za třídolarový nákup platit Bitcoinem.

Tento fork sítě je teď známý jako Bitcoin Cash. Původní síť zavedla tou dobou vlastní upgrade s názvem SegWit. SegWit sice nominálně zvýšil kapacitu bloků, ale to nebyl jeho hlavní cíl. Zároveň totiž položil základy pro síť Lightning Network, která snižuje poplatky za transakce přesunutím transakcí mimo blockchain.

V praxi má ale Lightning Network k dokonalosti daleko. Běžné bitcoinové transakce pochopíte celkem snadno, ale správa kanálů a kapacity Lightning Network je velmi náročná na pochopení. Teprve se uvidí, jestli bude možné provoz Lightning Network zjednodušit, nebo jestli je návrh tohoto řešení ve své podstatě příliš složitý na to, aby uspěl.

Vzhledem k narůstající poptávce po prostoru v blocích už nejsou onchainové transakce ve špičce zdaleka tak levné. Proto je možné argumentovat tím, že zachování stejné velikosti bloku poškozuje použitelnost Bitcoinu jako měny.


Žádná vnitřní hodnota

Pro mnohé je srovnání zlata s Bitcoinem absurdní. Historie zlata je v podstatě historií civilizace. Drahé kovy jsou už tisíce let kritickou součástí našich společností. Je pravda, že od zrušení zlatého standardu přišlo o část své dominance, ale přesto zůstává klíčovým aktivem k bezpečnému uložení majetku.

Srovnávání síťových účinků krále všech aktiv s jedenáctiletým protokolem se skutečně může zdát přehnané. Vždyť zlato je symbolem společenského postavení i průmyslovým kovem už celá tisíciletí.

Naproti tomu Bitcoin nemá mimo svou síť žádné využití. Nemůžete ho použít jako vodič v elektronice a ani z něj nevyrobíte mohutný blýskavý řetěz, když se rozhodnete zahájit hiphopovou kariéru. Možná zlato napodobuje (těžba, omezené množství atd.), ale to nic nemění na tom, že jde o digitální aktivum.

Všechny peníze jsou do jisté míry jen sdílenou vírou – dolar má hodnotu jen proto, že to říká vláda a společnost to přijímá. Zlato má také hodnotu jen proto, že s tím každý souhlasí. Bitcoin se v tomto ohledu nijak neliší, ale ti, kteří mu přisuzují hodnotu jsou v širším měřítku pořád jen nepatrnou skupinkou. Pravděpodobně jste už ve svém osobním životě zažili spoustu konverzací, kdy jste museli vysvětlovat, co Bitcoin je, protože drtivá většina lidí nemá o něm vůbec tušení.


Volatilita a korelace

Ti, kteří si nakoupili Bitcoin v dřívější době, si jistě užívají mnohonásobně narůstající bohatství. Jim Bitcoin hodnotu skutečně uchoval a ještě jim ji mnohonásobně zvýšil. Ale ti, kteří si svoje první bitcoiny nakoupili při maximálních hodnotách takovou zkušenost nemají. Mnozí utrpěli velké ztráty, když je následně prodali. 
Bitcoin je neuvěřitelně volatilní a kryptoměnové trhy jsou nepředvídatelné. Výkyvy drahých kovů, jako je zlato nebo stříbro, jsou ve srovnání s Bitcoinem nevýznamné. Můžete říct, že je ještě brzy a že se cena nakonec stabilizuje, ale to samo o sobě může ukazovat na to, že Bitcoin v současné době uchovatelem hodnoty není.

Zároveň je potřeba vzít v potaz vztah Bitcoinu vůči tradičním trhům. Od vzniku Bitcoinu mají tradiční trhy stabilní vzestupný trend. Tato kryptoměna ještě nebyla skutečně otestována jako aktivum, které je bezpečným úložištěm, když se všem ostatním třídám aktiv také daří. Příznivci Bitcoinu říkají, že je na ostatních aktivech nezávislý, ale neexistuje způsob, jak si to ověřit, dokud ostatní aktiva neprodělají ztráty a Bitcoin nezůstane stabilní.


Tulipánová horečka a Beanie Babies

Kritika vlastností uchovatele hodnoty by nebyla úplná, kdybychom nezmínili srovnání Bitcoinu s tulipánovou horečkou a sbíráním plyšových hraček Beanie Babies. Tyto analogie jsou přinejlepším velmi chabé, ale můžeme si na nich ukázat nebezpečí praskající bubliny.

V obou případech se investoři hrnuli za nákupem věcí, které považovali za vzácné v naději, že je prodají se ziskem. Tyto věci nebyly samy o sobě tak cenné – jejich výroba byla relativně snadná. Bublina praskla, když si investoři uvědomili, že svoje investice značně nadhodnocovali a trhy s tulipány a Beanie Babies se následně zhroutily.

Uznáváme, že jde o velmi chabé přirovnání. Hodnota Bitcoinu nepramení z víry jeho uživatelů a na rozdíl od tulipánů není možné vypěstovat další, aby se uspokojila poptávka. Přesto to nezaručuje, že investoři nebudou někdy v budoucnu považovat Bitcoin za nadhodnocený a jeho bublina nepraskne.


Závěrem

Bitcoin se zlatem sdílí většinu vlastností uchovatele hodnoty. Počet jednotek je konečný, síť je dostatečně decentralizovaná, aby byla pro držitele bezpečná, a je možné ho používat k držení a převádění hodnoty.

V konečném důsledku se pořád musí prokázat jako aktivum, které je bezpečným úložištěm – zatím je příliš brzy na to říci to s jistotou. Bitcoin se pořád může vydat oběma směry – svět se může v dobách hospodářského chaosu uchýlit k Bitcoinu, nebo ho může dál používat jen menšinová skupina uživatelů.

To ukáže až čas.