Co je umělá inteligence?
Umělá inteligence je schopnost programu učit se. Je to také věda o inteligentních počítačových programech a jejich produkci. Tyto algoritmy dokáží pomocí velkých souborů dat bez příkazů od člověka rozpoznat různé vzory a řešit problémy. Analyzují externí vstupní data, učí se z nich a tyto znalosti pak využívají při plnění úkolů k dosažení konkrétních cílů.
Na základní úrovni existují dva hlavní typy umělé inteligence – omezená (úzká) umělá inteligence a obecná umělá inteligence.
Omezená umělá inteligence je zaměřená na konkrétní nebo omezené úlohy, jako je rozpoznávání obličeje, filtrování spamu nebo hraní šachů. Obecná umělá inteligence naopak dokáže pracovat na široké škále úloh. Potenciálně by mohla mít poznávací schopnosti na úrovni člověka a být schopna splnit jakýkoli intelektuální úkol, který zvládne člověk. Omezená umělá inteligence existuje už dnes, zatímco obecná umělá inteligence teprve vzniká – mnozí odborníci pochybují, jestli je vůbec možné jí dosáhnout.
Potenciální důsledky obecné umělé inteligence je nemožné předpovědět, ale mnozí se domnívají, že budoucnost umělé inteligence bude vzájemně propojena s blockchainem. Je možné, že půjde o nejvýznamnější technologie příštích desetiletí.
Proto je důležité podrobněji prozkoumat, jak by v budoucnu mohly spolupracovat.
Synergie umělé inteligence a blockchainu
Vylepšení blockchainu pomocí umělé inteligence
Těžba vyžaduje velký výpočetní výkon a spoustu energie. Distribuované účetní knihy obětují efektivitu ve prospěch vlastností, jako je neměnnost a odolnost vůči cenzuře. Umělá inteligence dokáže velmi účinně optimalizovat spotřebu energie, což by se mohlo při zlepšování těžařských algoritmů hodit.
Jedním z hlavních protiargumentů vůči používání blockchainových systémů je extrémně vysoká energetická náročnost. Požadované kryptoekonomické a bezpečnostní vlastnosti zavádí výpočetní úlohy, které by jinak nebylo nutné zpracovávat. Snížení spotřeby u blockchainů typu proof-of-work by prospělo celému odvětví a mohlo by vytvořit podmínky pro přijetí blockchainů širokou veřejností.
Umělá inteligence by také mohla optimalizovat blockchainová úložiště. Vzhledem k tomu, že se historie transakcí ukládá na všech uzlech, může velikost distribuované účetní knihy rychle nabobtnat. Vysoké nároky na úložiště zvyšují i vstupní bariéru, která může snižovat decentralizaci sítě. Umělá inteligence by mohla představit nové techniky dělení databáze, které by zmenšily velikost blockchainu a zefektivnily ukládání blockchainových dat.
Ekonomika decentralizovaných dat
Data jsou čím dal cennější hodnotou, kterou je třeba nejen bezpečně uchovávat, ale i vyměňovat. Efektivní systémy umělé inteligence jsou značně závislé na datech, která blockchainy dokáží uchovat s mimořádně vysokou mírou spolehlivosti.
Blockchain je v podstatě bezpečná distribuovaná databáze, kterou sdílí všichni účastníci sítě. Jeho data jsou uložena v blocích a každý blok je kryptograficky propojen s předchozím blokem. Proto je neuvěřitelně obtížné uložené informace upravit, aniž byste tím nějakým způsobem narušili konsenzus sítě, například 51% útokem.
Decentralizované datové burzy by na blockchainech vytvořily novou datovou ekonomiku. Tyto burzy by komukoli (nebo čemukoli) bezpečným způsobem zpřístupňovaly data a úložiště. Algoritmy umělé inteligence by díky napojení na tuto datovou ekonomiku mohly využívat větší soubor externích vstupů a rychleji se učit. Na těchto burzách by se navíc mohly směňovat i samotné algoritmy. Tím by se zpřístupnily širší veřejnosti a mohlo by to i urychlit jejich vývoj.
Decentralizované burzy dat by mohly v oblasti ukládání dat způsobit revoluci. Své místní úložiště by si za poplatek (v kryptoměnách) mohl pronajmout v podstatě každý. A stávající poskytovatelé úložišť by kvůli konkurenceschopnosti museli své služby zlepšit.
Podobná datová tržiště už existují, ale jsou teprve v plenkách. Nátlak na vysokou integritu dat u poskytovatelů dat a úložišť bude přínosem i pro systémy umělé inteligence.
Decentralizované superpočítače
Trénink umělé inteligence vyžaduje nejen kvalitní data, ze kterých se mohou algoritmy učit, ale také vysoký výpočetní výkon. Algoritmy umělé inteligence často využívají takzvanou umělou neuronovou síť (ANN). Umělá neuronová síť se učí provádět úlohy na základě mnoha příkladů. Tyto umělé neuronové sítě často vyžadují značný výpočetní výkon, aby zvládly projít miliony parametrů a danou úlohu vykonat.
Když je možné po blockchainové síti sdílet data, proč ne i výpočetní výkon? V některých blockchainových implementacích mohou uživatelé na trhu P2P (peer-to-peer) v podstatě půjčovat výpočetní výkon svých zařízení těm, kteří chtějí provádět složité výpočty. Za poskytování výpočetního výkonu dostávají odměny v tokenech.
Systémy umělé inteligence by se na takových výpočetních platformách daly trénovat mnohem efektivněji a s nižšími náklady. Zatímco první využití těchto platforem se týkají především vykreslování 3D počítačové grafiky, časem by se mohly zaměřit na umělou inteligenci.
S rozvojem těchto decentralizovaných aplikací (DApps) mohou poskytovatelé výpočetního výkonu zaznamenat příliv konkurence. Když uživatelům umožníte vydělávat na pronájmu nečinného výpočetního výkonu, bude jeho velké množství využíváno efektivněji. Teoreticky by každý procesor nebo grafická karta na světě mohly v době, kdy se nepoužívají, pracovat jako uzel decentralizovaného superpočítače.
Lepší kontrolovatelnost rozhodnutí umělé inteligence
Rozhodnutí přijatá systémy umělé inteligence mohou být pro člověka obtížná na pochopení. Tyto algoritmy mohou pracovat s tak velkým množstvím dat, že pro člověka je prakticky nemožné jejich rozhodovací proces zkontrolovat a replikovat.
Kdyby se rozhodnutí zaznamenávala na základě každého datového bodu, existovala by jasná auditní stopa, kterou by lidé mohli kontrolovat, a mohla by se tím zvýšit důvěra v rozhodnutí provedená algoritmy umělé inteligence.
Závěrem
Pokud tyto dvě technologie naplní svůj potenciál, budou mít nepochybně trvalý dopad. Mnoho společností sice tyto technologie využívá samostatně, ale existuje několik zajímavých případů využití, kdy je možné je kombinovat.
S dalším rozvojem obou technologií možná díky simultánnímu využití blockchainové technologie a umělé inteligence objevíme další inovace. Potenciální výsledky je těžké odhadnout, ale je téměř jisté, že povedou ke zlepšení mnoha aspektů naší ekonomiky.